Jedni vidí nesporné klady, druzí hledají více či méně relevantní zápory. Platí zde staré přísloví: Kdo chce psa bít, důvod si vždycky najde. Naštěstí je těch zastánců EU stále většina.
EU na každém kroku
Tabulky, cedule a billboardy, které nás informují o spoluúčasti EU na financování daného projektu, nelze přehlédnout. Vídáme je na každém kroku.
Pěkným příkladem je třeba můj rodný Jáchymov, město, v němž žije necelých 3 000 obyvatel. I díky financím z EU tam prokouklo značně zanedbané historické centrum, byly opraveny kilometry opěrných zdí a kolem vyrostly desítky kilometrů cyklostezek.
Česká republika je tzv. čistým příjemcem, což v praxi znamená to, že víc dostává, než odvádí. Tak třeba v roce 2016 jsme byli přes 40 miliard v plusu. Kdo vám to dnes dá, že?
Po EU na OP
Já osobně vidím dost dalších dobrých důvodů, proč by měla ČR v EU zůstat.
Možná bychom si ulevili od některých zákonů, které nám přijdou zbytečné a leckdy nesmyslné. Ve většině případů by to však přineslo více starostí než užitku.
Třeba takové cestování. Právě evropskounijní bezvízové a (bez)pasové cestování po Evropě maximálně vyhovuje. Je to jedna z těch maličkostí, kterou bereme jako samozřejmost, ale je dobré si uvědomit, že ne vždy tomu tak bylo.
Co by takový Czexit udělal s vývozem zboží do zemí EU, se zahraničními investory, kteří zaměstnávají nejednoho z nás, s růstem mezd… raději nechci ani domýšlet.
Jedno vím ale jistě, rozvoj Česka by se zpomalil (ne-li přímo neotočil k úpadku), a to rozhodně nechci.
Buďme k sobě upřímní
Ke zneužívání dotačních titulů bezesporu dochází. To ale přece není důvod proč z EU vystupovat. To je spíš důvod proto, aby EU chtěla vykopnout nás.
Celkově jsme špatně informováni o tom, co EU vlastně dělá a jak funguje.
Věděli jste třeba, že Evropská komise zaměstnává tolik lidí co Česká pošta? Jak funguje evropský parlament a zda je opravdu byrokratičtější institucí než ty naše domácí? Jaké procento odvádí ČR do rozpočtu EU a z čeho se toto procento počítá?
A teď si představme, že toto by mělo být předmětem hlasování v referendu.
EU sází na to, že informace o jejím fungování jsou součást základního vzdělání každého Evropana. Dnes už se tento trend ve školách určitě zažívá, ale co ti, kteří chodili do školy před rokem 2003. Ti jsou teď v produktivním věku a rozhodují o budoucnosti nás všech.
O Evropské unii musíme mluvit, musíme se těšit z toho, co nám přináší, a snažit se zlepšovat to, v čem zaostává.
Alternativa ke členství k EU pro nás neexistuje. Respektive existuje, ale je cestou do pekla..
