Když vláda nechce.

Za evropskou půjčku Ukrajině bychom mohli ručit my, kteří napadené zemi pomáhat chceme. Ideálně formou daňových asignací.

Předešlo by se tak navíc šikanování a buzeraci lidí, kteří se rozhodli pomáhat ze svých prostředků prostřednictvím dobrovolnických spolků jako je třeba projekt Nemesis. Asignované prostředky by byly deponovány ve fondu pod správou Ministerstva financí, a tedy pod kontrolou státu.

Nedávno designovaný premiér ČR opakovaně hovoří o tom, že Česko se nezařadí mezi ručitele za půjčku Ukrajině z ruských aktiv zmrazených v EU. Někteří moji spoluobčané jistě tleskají, někteří se naopak spíše stydíme. I když tenhle postoj se čekat dal.

Na mezinárodní scéně si tímhle postojem koledujeme minimálně o velkou ostudu, přesto postoj pana inženýra Babiše chápu. Plnění předvolební slibů, že stát se postará výhradně o „naše lidi“ (včetně těch, kteří o to vůbec nestojí jako já), bude vyžadovat slušný zářez do už tak tragicky deficitního rozpočtu.

Rozumím z velké části i postoji Belgie, jako největšího správce ruských aktiv, která žádá od svých partnerů příslib garancí pro případ, že by snad někdy v daleké budoucnosti Ruská federace soudní cestou peníze vymáhala a vymohla je, i když v téhle chvíli se to zdá zcela absurdní. Každopádně bych v tomto ohledu očekával empatický a solidární přístup všech států unie, včetně ČR. Koneckonců, těch 80 miliard korun, které by byly naším hypotetickým podílem, nebudeme vydávat zítra ani pozítří, ale nejspíš nikdy.

Foto: REUTERS/ Sofia Gatilova

Naopak mě těší a jsem na to pyšný, že v naší malé evropské zemičce existuje veliké množství lidí, pro které mezinárodní solidarita není sprosté slovo a kteří neškatulkují obyvatele planety Země na „naše“ a ty ostatní, pokud je třeba pomoci lidem trpícím třeba až v opačném koutu planety. Brutální agrese ruské říše zla navíc neprobíhá na opačném koutě Země, ale de facto za humny našeho statečku. Vysoké ceny energií ještě neznamenají, že sociálně potřební lidé zmrznou. Když vám ale Rusák rozbombarduje dvě třetiny energetické struktury země, pravděpodobnost umrznutí je násobně vyšší.

Bohužel, nemohu nevnímat, že řada z těch, které jsme si zvolili v (zatím ještě) demokratických volbách, nechápe, ale možná ani nechce pochopit, že naše podpora těžce zkoušené Ukrajiny je tou nejlepší investicí do bezpečnosti naší i budoucích generací. Do bezpečnosti a prosperity nejen České republiky, ale i silné jednotné solidární Evropy.

Pokud tuhle jednoduchou rovnici podcení vláda, nesmí ji podcenit občanská společnost.