„Evropská“ (česká) žena VS. „Arabský“ muž
Musím Vám něco málo povyprávět o vztazích, které tady české ženy vedou. Je to vcelku poučné, pro někoho možná smutné, ale jednoduše pravdivé. Nebudu asi v tomto žádným soudcem, ačkoliv popravdě nevím, zda-li se udržím. Pouze Vám popíši dva příklady, abyste si o tom mohli udělat obrázek.
Je mi líto jednoho človíčka, který se tady bezmezně zamiloval. Všechno klapalo, láska se prohlubovala až k samotnému dnu oceánu. Poté samozřejmě přišel čas tzv. přestávky, která je spojena s naší prací. Přestávka v tomto případě znamená půlroční práci v Turecku. S tím spojené odloučení samozřejmě není vhodné pro vztah.
„Evropská“ (česká) žena VS. „Arabský“ muž
Musím Vám něco málo povyprávět o vztazích, které i české ženy vedou při práci v Egyptě. Možná poučné, pro někoho smutné, ale jednoduše pravdivé. (Ne)budu v tomto žádným soudcem, ač nevím, zda se udržím. Pouze Vám popíši příklady, z kterých si utvořte vlastní obrázek.
Je mi líto jednoho človíčka, který se bezmezně zamiloval. Všechno klapalo, láska se prohlubovala až k samotnému dnu oceánu. Poté samozřejmě přišel čas "přestávky", nedílná součást práce průvodce. Přestávka v tomto případě znamená půlroční práci v Turecku. S tím spojené odloučení samozřejmě není vhodné pro jakýkoliv vztah.
Kluka, do kterého byla zamilována má kolegyně jsem moc neznal. Příležitost k setkání jsem měl jedinou. Představen mi byl jako bratr jedné z našich egyptských průvodkyň. Při tomto setkání mi představil svoji přítelkyni. Nejsem si jist, zda to byla Slovinka nebo Litevka. Věřil jsem, že jejich pouto je silné. Láska, o které onen kluk hovořil, z nich jen zářila.
O pár týdnů později za mnou přišla má kolegyně. Čistá dvaceti letá zamilovaná dušička. Hovořila o své náklonosti, o oblibě jednoho z místních. Počátkem konverzace byla otázka, zda náhodou neznám v Cairo jednoho z místních průvodců. Mladý, pohledný, obstojně anglicky mluvicí klučina je shodou okolností bratrem jedné našich kolegyň. Po krátkém přemýšlení si vzpomínám a říkám: „Jasně. To je ten s evropskou slečnou. Potkal jsem je u muzea.“ Okamžitě jsem pochopil, že jde o onu osobu, o stejného kluka. Jen jsem asi neměl připojovat onu část s přítelkyní z Evropy. Naštěstí nikdo v daný moment nevěřil, že mluvíme o stejné osobě. I já mohl potkat někoho jiného. "Proč ne?", říkám si.
Z vyprávění bylo zřejmé, že má kolegyně s místním klučinou trávili dost času. Dokonce se dohodli na budoucím sňatku. Jenž byl odložen do nejbližšího možného termínu. Kolegyně pracovně odletěla do Turecka s tím, že vztah "přeruší" a uvidí se, co a jak. Hrdý Egypťan na toto samozřejmě nemohl přistoupit. Egypťan udržoval vše aktivní. Celé léto vypisoval smsky, skládal důkazy o lásce a blížícím se sňatku.
Nenamlouvejme si, že slečna v Turecku byla stále věrná. Žena pracující v cestovních ruchu nemá nabídek na kvalitní "relaxaci" pomálu. Zároveň s tím se však naučí nebrat to osobně. Po sezóně v destinaci, kde číhá mnohem více vlčáků, odlétá mezi prvními do Egypta. Její první cesta vede do Káhiry, kde očekává mužnou náruč výše svého milého.
Co ji ovšem nevypálí rybník? Po prvním telefonátu ji oznamuje, že nechápe, co po něm vůbec chce. Do telefonu ji říká: "Setkali jsme se pouze jednou jedinkrát. Co po mě chceš?"
Najednou jsou pryč ony postelové příhody, o kterých kolegyňka mluvila. Lákadlem pro evropské dámy by pak mohla být ta o dvaceti čtyř hodinovém milování. Láska po Egyptsku. Vše z ničeho nic zapomenuto.
Samozřejmě vůbec nechápala situaci. Ve zmatku a nepochopení zavolala jeho sestře. Ta se s ní osobně sešla a vše ji vysvětlila. Její bratr, drahý mé kolegyně se mezitím totiž oženil s nějakou Slovinkou/Litevkou. Až tady se potvrdila má původní verze. Ta byla před mladou a naivní Češkou utajena. Zálohování vztahu, zálohování jistého evropského pasu.
Má kolegyně ostrouhala. Situace ji následně přivodila do pochopitelné deprese. Smutek postupem času vyprchal. "Kdo jest nejlepším léčitelem bolesti v lásce?" - Čas.
Při postupném rozkrývání situace vyšlo najevo, že "arabský muž" vypisoval smsky do Turecka v době po svatbě. Stále psal zprávy o zamilovanosti a nadcházející svatbě.
Mohou být omluvou místní poměry a pravidla? Ty nepočítají s možností a právem výběru v otázce lásky. Tvrdilo se, že ona Slovinka je vzdálenou příbuznou a jejich manželství posvětil otec. Ten nemá pouze totální vliv na rodinné vztahy, ale i na vztahy svých dětí. Přání otce není předmětem diskuze a už vůbec se mu neodporuje.
Pro nás nepochopitelné. Trocha pravdomluvnosti by, evropské ženě, neuškodila. Na druhou stranu, z pohledu arabského muže: "Proč si nenechat otevřené obě či více příležitostí?" Vždyť jde o budoucnost nejen jeho, ale i rodiny. Povinnost podpory vychází z místních zvyků a práv.
Koncovka je o to tvrdší, že on sám nyní popírá jejich vztah, jejich intimnosti i konverzaci. Dokonce popírá její existenci. Není to skvělé? Jsou to prostě borci k pohledání.
Druhý příběh je ještě o něco málo pikantnější.
Další kolegyně putuje velkou část svého působení po Egyptě s fotoalbem. Tam může každý kolega i klient nahlédnout na fotky. Fotografie opěvující její svatbu. Krásné šaty, spousta lidí, slavnost. Romantická svatba jež je předmětem snů každé ženy. Egyptská velká svatba. Zde se počítá pouze s jednou za život a často je dražší než možný životní výdělek.
Nejasnosti v tomto případě vznikají již po pár týdnech. Nepochopení a spousta otázek ze strany mé kolegyně jsou logické. Její manžel je Němec, pocházející ze Šrí Lanky. Neodpovídá na maily, smsky a samozřejmě nebere telefony. Pamatujte na to, že svatba probíhá na území Egypta. Zde se potkali a několik let profesionálně spolupracovali. Nakonec se propracoval ke štěstí a lásce. Svatba se vší slávou proběhla v samotné Hurghadě za účasti spousty známých. Byly podepsány papíry, často psané pouze arabsky. Papíry jsou dokumenty, které zcela jasně určují práva a povinnosti muže i ženy. Všichni svým vlastním podpisem souhlasí s přijetím těchto norem. Vše proběhne, jak má k plné spokojenosti zamilovaného páru.
O pár týdnů později kolegyně uhání nejen telefonáty svého muže, toho času byl v Německu. Na povrchu se objevila zajímavá informace. Ta se dala předpokládat z předchozích vyjádření. Onen muž nikdy nemluvil o své rodině, na svatbu ji nepřivedl, nikdy neukázal fotografii a ani neproběhla žádná internetová sešlost s rodiči "manžela". Nikdy ji nepozval ani domu do Německa. Člověk si říká, že je něco špatně.
BUCH BACCC BUM !!!
Dovolala se. A co slyšela? „Můžeš mě, prosím, přestat nahánět. Jsem šťastně ženatý, mám malé děcko. Tak už mi prosím Tě neotravuj život. A začni se starat sama o sebe. Jsi jako Hitler. Dej mi pokoj.“
To, co měla podepsáno byly jen "šukací listiny", které se tu podepisují, když někdo chce žít spolu, či spíše trávit společně čas. Vzhledem k situaci, podmínkám a předpisům v Egyptě není zákonné setkání muže a ženy za zavřenými dveřmi. Ač existují apartmány, kde to možné je.
Představa hodinového hotelu není lákavá. Navíc pod hrozbou porušení zákona.
Následně jsem se stal účastníkem debat těchto našich evropských žen. Zde se propírali ony souvislosti a spojitosti všech chlapů s pojmenováním (i zvířat). Tvrdé i drsné dokáží být ženy. Použití slov bez bázně a hany. Krásná ústa propouští ony slova jako svině, prasata, č-------, hovada, z----- a ubožáci, co si potřebují pouze namočit svůj úd (mozek) do ženských útrob.
Ani si mě popravdě u těchto rozprávek nevšimly. Snad se mi povedlo státi se neviditelným.
Musím k tomu jen podotknout, že obě evropské ženy svižným tempem a ve velkém podváděli své údajné budoucí či současné (ne-)přítele a (ne-)manžely.
Nejsou si svým způsobem zcela rovni? Každý měl své jisté a využíval pouze i dalších nabídek.
Pochopte, že šlo o dámy, které místní kulturu znají, studují a navíc v ní tráví dostatek času. Měli by vědět, co a jak se má. Nemohou si následně stěžovat.
