Po několika měsících jsem opět navštívil město Varnsdorf, abych se setkal s místními nad jejich problémy s nepřizpůsobivými. Tajně jsem doufal, že se věci alespoň trochu pohnuly k lepšímu. Avšak teror, kterému jsou slušní obyvatelé vystaveni, se nadále stupňuje.
Do Varnsdorfu jsem vyrazil už po několikáté. Není mi totiž jedno, na rozdíl od pánů Sobotky, Dientsbiera či paní Marksové – Tominové, jak slušní a pracovití lidé žijí vedle těch, kteří považují za svoje výsostné právo žít z peněz a práce nás všech. Osobně jsem se proto sešel s lidmi, kteří žijí v Kovářské a Žitavské ulici, které si nezadají s nejhoršími ghetty na předměstí Johannesburgu. V noci se lidé kvůli kraválu, který cikáni dělají naprosto programově, nevyspí. Přes den se bojí o zdraví své i svých dětí. Nepořádek, pouliční kriminalita, výhrůžky. Takový je všední život ve varnsdorských ulicích. Chcete to konkrétněji? Tak tedy.
Jedno prosincové dopoledne 2013 si jako obvykle vyjel manželský pár v důchodu na oběd do firmy Retos, která poskytuje obědy seniorům. Jenomže co čert nechtěl. V blízkosti silnice, kudy manželé projížděli, pobíhalo malé dítě, které jeho cikánští „zodpovědní“ rodiče nechali běhat zcela bez dozoru. Vůbec nevěděli, co se s jejich dítětem děje. U tohoto druhu lidí ovšem nic neobvyklého. Dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Dítě vběhlo pod auto a zrovna těm chudákům důchodcům, kteří jeli na oběd. Dítěti se naštěstí nic nestalo, není divu při rychlosti, jakou se manželé posunovali. To ale nelze řici o chudácích důchodcích. Než se stačili vzpamatovat, sesypala se na ně tlupa cikánů, která je oba zbila. Na místo musela přijet záchranka, aby zmlácené důchodce dala dohromady.
Případ druhý, jak se slušným lidem „báječně“ žije mezi cikány v Kovářské ulici ve Varnsdorfu. V této ulici je také školka, bohužel pro většinovou společnost vede cesta kolem paneláků, obývaných asociály. Tedy vedla, než úřady vchod do školky z Kovářské zavřely. Proč? To jednou vedla matka své dítě do školky, když v tom jí zastoupila cestu banda zdejších cikánů. Ti maminku před jejím vlastním dítětem donutili, aby si před nimi klekla a na kolenou je prosila, aby jí pustili ke školce. Tváří v tvář hnusné realitě cikánské agrese neměla na výběr. Když se konečně dostala do školky, zavolala městskou policii. „A co máme podle vás dělat,“ zněla jejich odpověď. Sakra, dalo by se udělat hodně věcí. V první řadě se třeba zastat slušných lidí a zatočit s lumpy, kteří terorizují své okolí. Dopadlo to tak, že byl do školky otevřen jiný vchod.
Vítejte ve světě, kde menšina terorizuje většinu. Toto je realita, kterou Vám média, aktuálně informující o skvělých snahách a počinech vládní delegace na Šluknovsku, neřeknou. Je nehorázné, jak se celý problém zužuje na vysoké nájmy, obchodníky s předraženými byty a nebohé a do úzkých zahnané nepřizpůsobitelné. Nikdo neřeší jejich agresivitu vůči většinovému obyvatelstvu, nikdo neřeší jejich asociální chování. Přitom chybí tak málo. Srozumitelný a účinný zákon...
