Zprávy o stříhání vousů, ale o otázce rasismu ani muk!

“Nevěřím, že rasismus někoho drží v této zemi zpátky. Větší pravda je, že je drží zpátky výmluvy na rasismus.” Herman Cain – volná citace

     Že nevíte, proč a o čem pan Herman Cain mluví? A že už vůbec nemáte tušení, kdo to Herman Cain vlastně je? A to se ještě vážně divíte?

     České servery začínají být čím dál více pověstné svou zajímavou skladbou zpráv, konkrétně těch ze zahraničí, a ještě konkrétněji se to týká zpráv o USA. Zatímco jste si mohli včera přečíst ve zprávách z Ameriky o zaklíněném kočárku nebo o tom, jak tu někdo přepadává Amiše a stříhá jim vousy, o podstatných událostech média často mlčí. A když už něco napíší, jako například článek o možném republikánském kandidátovi na prezidenta Mittovi Romneym, je to naprostá katastrofa – nejen že překladatel zaměnil slovo “lead” - vést za slovo “rule” - vládnout a neví, že slovo “leader” se v americké angličtině běžně používá ve významu “vedoucí osoba státu” místo zbytečného rozjímání, jestli je důležitější osoba v nějaké zemi prezident nebo premiér, ale titulní věta je navíc dokonale vytržena z kontextu. A tak nám vznikl další novinářský nesmysl, na který se úspěšně chytil i jeden ze zdejších blogerů, a přirovnal chudáka Romneyho k Hitlerovi.

    Má tedy Romney opravdu něco společného s Hitlerem? Řekla bych, že ani náhodou. Nespoléhám ovšem jen na svůj vlastní úsudek, Mitt Romney navíc ani není mým favoritem jako kandidát na příštího prezidenta a tudíž jeho projevy vyloženě nesleduji, ale pro jistotu jsem prolétla všechen dostupný tisk a televizní stanice, abych tu nepsala nesmysly pro změnu já. Romneyho projev nechal vlažným a bez povšimnutí všechny dotyčné bez rozdílu. V situaci, kdy jsou vycházející hvězdy republikánské prezidentské kampaně pod lupou 24 hodin denně a o každé jen trošku kotraverzní větě se v médiích vedou dlouhé debaty a analýzy a hledají se různé skryté významy jak od demokratů, tak kolegů republikánů, se dá celkem s jistotou dojít k závěru, že česká novinářská kachna opět hlasitě zakvákala.

     O tom, jaké nesmysly vytváří čeští novináři, jsem psala ale už minule, dnes bych se ráda věnovala tomu, o čem naopak nepíší. Pokud vás zajímá něco více o kampani Mitta Romneyho, má podrobně vypracovaný plán na záchranu ekonomiky, a hesla jeho kampaně jsou mimo jiné “Víra v Ameriku” a “Soustředění se na pracovní místa”: Kontraverzní prohlášení přišlo naopak na Romneyho adresu od příznivců jeho oponenta Ricka Perryho, kteří prohlásili Mormony za sektu a ne křesťanství, čímž naráželi jak na Romneyho mormonskou víru, tak na silnou křesťanskou základnu republikánských voličů. Tento tah se ale Perrymu moc nepovedl a stál ho podle průzkumů pěkných pár procent hlasů, které převážně získal právě další možný kandidát, Herman Cain.

     Pan Herman Cain je momentálně na překotném vzestupu a jeho popularita se šíří rychlostí blesku. I když zatím není vůbec jisté, jak daleko to se svou kampaní dotáhne, je natolik zajímavou postavou z řad republikánů, že je načase ho blíže představit.

     Herman Cain se narodil v roce 1945 v Memphisu ve státě Tennessee v chudé rodině šoféra a uklízečky, ale Cain sám dodává, že jeho dětství bylo šťastné. V té době již rodina žila v Atlantě ve státě Georgia. Maminka mu říkala, že úspěch v životě nezačíná materiálním bohatstvím, ale duševními hodnotami. Oba rodiče těžce pracovali, aby si koupili vlatní dům a nechali své dva syny vystudovat, což se jim také splnilo. Cain získal bakalářský diplom v oboru matematiky a magisterský v oboru výpočetní techniky.

    Zpočátku pracoval pro US Navy, ale později přešel jako analytik do firem jako jsou Coca Cola a Pilsbury. Díky svým matematickým a analytickým schopnostem dokázal pozvednout v té době upadající celonárodní řetězce rychlého občerstvení Buger King a Godfatherś Pizza. Později se vypracoval do pozice předsedy představenstva Federální reservní banky v Kansas City, kde tuto pozici opustil v roce 1996 a začal se aktivně věnovat politice.

     Cain se poprvé zapsal veřejnosti do paměti, když se v 90. letech na městském setkání s Billem Clintonem postavil proti Clintonově plánu převést větší odpovědnost za zdravotní pojištění zaměstnanců na zaměstnavatele, často drobné podnikatele. Cain namítl, že při takovém navýšení nákladů přijde zbytečně mnoho lidí o práci. Clinton ho ujistil, že pro malé firmy budou k dispozici dotace, ale Cain se nedal:

   “Upřímně, vaše výpočty nejsou správné. V konkurenčním prostředí to takto nefunguje.”

     V současné době zabodoval jako překvapivý favorit z Jihu a zároveň s mandátem republikánů, neboť jeden velký stereotyp nám tvrdí, že jižanští republikáni jsou ti největší rasisti. Jako stoprocentní černoch z Jihu Cain bourá jeden předsudek za druhým. Nebylo by to zajímavé, kdyby právě on porazil Obamu v nadcházejících prezidentských volbách, a k vítězství by mu pomohly jak hlasy “rasistických Jižanů”, tak hlasy černošských voličů, kteří jinak tradičně volí demokraty?

     Tato situace nemusí být daleko od skutečnosti. V mnohých průzkumech je Cain v nominaci na solidním druhém místě, v jiných naopak vede. Mnoho republikánských voličů ho na Jihu skutečně podporuje, protože je opravdu pravicový, inspiruje a navíc má zkušenosti jako úspěšný podnikatel a nabízí ekonomický plán, kterému lidé rozumí. Cainův plán, který mimo jiné zahrnuje daňovou zkratku 999 je určitě zajímavý, a zamotal s ním hlavu ekonomům i politikům nalevo i napravo. Forma blogu mi bohužel nedovoluje jít zde do podrobností, ale možná by to bylo zajímavé téma na jeden z dalších příspěvků.

    Herman Cain si získal sympatie i odpor veřejnosti, když komentoval protesty na Wall Street: “Ať přestanou kňourat. Pokud nejsou bohatí, je to jejich vina. A pokud nemají práci, měli by protestovat ve Washingtonu.”

     Mnohem větší rozruch ale způsobil svým prohlášením, že černochům v Americe byly vymyty mozky tvrzením, že demokraté jsou jejich jediní správní zástupci. Po jeho projevech za ním chodí černošští posluchači a šeptem mu vyjadřují své sympatie. Když se jich zeptá, proč šeptají, tak mu odpoví, že se bojí reakcí ostatních černochů, kteří by nesli podporu republikána, i když černocha, s velkou nelibostí.

     V této souvislosti Cain zdůraznil, že zná mnoho černochů, kteří to v životě někam dotáhli, a žádný z nich si nestěžuje na rasismus.

     “Nevěřím, že rasismus někoho drží v této zemi zpátky. Větší pravda je, že je drží zpátky výmluvy na rasismus.”

     Levicoví aktivisté ovšem tuto jednoduchou pravdu nechtějí slyšet, a s vervou se proti Cainovi vyslovují. Zábavné bylo sledovat v pondělí na CNN dva doktory, kteří se zabývají statistikami chudoby, a kteří ze sebe dokázali pouze vypravit, že statistiky hovoří jasně: nezaměstnanost mezi černochy je dvojnásobná oproti bělochům (což Cain samozřejmě nepopírá) a tudíž rasismus existuje. Jejich obhajoba vlastní práce ale postrádala to nejdůležitější, tedy vysvětlení, jak z výsledků dokázali vyčíst příčinu. Korunu všemu nasadili ve chvíli, kdy vyčetli reportérce, že CNN Caina ještě podporuje a o jeho slovech veřejnost informuje! Sympatická moderátorka ale zůstala v pohodě, a upozornila milé doktůrky, že ani Obama si v projevech k černým voličům nebere servítky. Naštvaní příjemci grantů na své rasové výzkumy dokázali jen odvětit, že Cainovy řeči jsou rasistické a Obama je arogantní...

     Není toto snad důležitá zpráva, když oba reprezentanti obou hlavních politických směrů, navíc oba patřící k menšině, svorně poukazují - jeden otevřeněji než druhý , že rasismus jako takový je dnes daleko menší problém než jeho zneužívání, a výmluvy na něj mohou mít pro společnost podobný katastrofický následek jako rasismus skutečný?

     Herman Cain má před sebou ještě hodně dlouhou cestu a určitě mnoho překážek s nejistým výsledkem, ale on to určitě v pohodě zvládne, jako když mu před pěti lety našli rakovinu tlustého střeva s metastázami do jater ve stadiu čtvrtého dtupně, a vida, vyléčil se a dnes žádnou rakovinu nemá. Samozřejmě, že nevím, jestli ho ta cesta dovede až do Bílého domu, ale to možná není v tuto chvíli podstatné. Všichni dobře víme, že cesta často bývá daleko důležitější než samotný cíl.

A to je pro dnes vše o tom, co se v Americe skutečně děje, tedy kromě těch oholených vousů a zaklíněného kočárku.

Přeji všem krásný den,

Pavlína O´Toole