Nemožné na počkání,

zázraky do tří dnů. Hezký den v klídku a pohodě

Jééé

Tak toto se mi opravdu moc líbilo.

Milá paní Pavlíno, opět krása, holomkům se řehním,

protože, kdož zná, ví své, ale budiž jim odpuštěno. Vklouzla jsem opět ke svým vzpomínkám na všechny ty nádherné šílenosti, naopak naučilo mě to všechno organizačně zvládnout chaoz, ale čím mám více času, tím méně stíhám, fyzik by mi vysvětlil jistě nějaký zíkon k tomuto úkazu, nemohu jej pochopit. Moc Vás zdravím a těším se na další lahůdků. Jaroslava Vavříčková

Takový je kapitalismus

A bude ještě hůř, zejména v USA.

Re: Takový je kapitalismus

hele, loser se zase objevil

muj obdiv

vidím to v naší ulici, ženy stihnou řídit , telefonovat ,kouřit . ,, , vše současně .

Re: muj obdiv

No mate pravdu, viz muj prispevek dole...  Jenze nedelame to vsechny, neda se to zevseobecnovat - mne takove ridicky taky pekne stvou!

Slávistický homelessák - bývalý

Re: Slávistický homelessák - bývalý

hezke

jen ten popis na konci jsem (v jine podobe) uz cetl. Jen to bylo o roztrzitosti a koncilo to "za cely den jsem uhoneny, porad jsem neco delal, ale nic neni hotove. Jak je to mozne?"

Podle me pozadavek na multitaskin je blbost, ktera je v dusledku kontraproduktivni a spise svedci o spatne organizaci prace ve firme.

Ja mam treba praci, kde je celkem potraba soustredeni. Jeste si dokazu naplanovat par ukolu vedle sebe s tim, ze kdyz neco jede, muzu se venovat necemu jinemu. Ale kdyz me pak jeste volaji lidi a neco chcou, tak me to desne rozciluje. Protoze se musim prepnout z veci na kterou se soustredim na problem, co chcou oni. Ten bud vyresim, nebo jim reknu, ze problem je u nih a nebo si ho s nejakou prioritou naplanuju. Pak se vratim k tomu, co jsem delal, znovu musim najet... Celkove kdyz delam 3 ukoly soucasne a prepinam na telefony, trva to treba 4 hodiny, kdybych je mohl delat bez vyrusovani a postupne, zvladl bych to treba za 2. Tak kde je pak pro koho vyhra?

Re: hezke

Dekuji za prispevek.  Nedivim se, ze jste neco podobneho cetl o roztrzitosti, nebot ono to tak nakonec dopada, clovek nema moznost a tim padem ztraci schopnost se plne soustredit - a to totalne! Mne take privadelo k silenstvi to vecne odskakovani a pocit, ze nikdy neni nic hotovo, a hlavne neni za mnou videt zadny vysledek - jenom prusvih, kdyby se neco prosvihlo!

Moje soucasna prace analytika je uplne jina, jsem spokojena, a taky uz tolik "neblbnu".. Uplne s Vami souhlasim s tim casovymn rozvrzenim, protoze pry cloveku trva asi 15 minut nez se do nejake cinnosti nalezite ponori. Pokud Vam zvoni kazdych 10 minut telefon, tak samozrejme vse trva o hodne dele, a to jeste v tom lepsim pripade...

Tak vám nějak nevím...

Tak nějak nevím, jestli si autorka stěžuje, nebo se chlubí, nebo proč to vlastně píše? Když takhle žije, a nevyhovuje jí to, ať to změní. Pokud jí to vyhovuje, proč to pak prezentuje jako úděl? A jestliže ráno nastoupíte s třiceti úkoly a večer jich máte padesát, pak je v té firmě něco shnilého, odtud bych mazal úprkem...   

Re: Tak vám nějak nevím...

Autorka si vubec nestezuje, autorka si z toho vseho i ze sebe jen tak trosku utahuje...  Mejte se fajn! P.

Pěkné

Karma

Re: Pěkné

Dekuji!

Pavlo,

naprosto výstižně jsi popsala, jak to chodí v životě ženy a zvláště ženy matky. Z jedné práce mne vytrhne jiná, pak další a po několikerém odbočení stojím jak trubka a přemýšlím, co jsem to vlastně na začátku chtěla udělat.Fakt moc hezký článekJG

Re: Pavlo,

Ahoj, Jitko! To me vazne tesi, kdyz vim, ze v tom nejsem sama!  Celkem klasicka je situace, kdy stojim uprostred kuchyne a zoufale (a casto marne) hledam v mozecku zachytny bod, proc jsem do te kuchyne vubec sla!  A pak se musim vratit zpatky do pokoje a doufat, ze me to trkne...

Dik a mej se fajn!   P.