Než to dočtu, musím namítnout k řečnické otázce "proč se jich bojíme" toto: My se jich nebojíme. Nám se nelíbí. Nám se nelíbí, v co věří, nám se to hnusí. Nám se nelíbí, jak žijí, nám se to hnusí. Nám se nelíbí, z čeho chcou žít, nám se to hnusí. Nám se nelíbí, jak se chovají, nám se to hnusí. A dalo by se pokračovat. Strach z nich zatím nemáme, nanejvýš tak z bezedné hlouposti našich vůdců a vůdkyň.

Ano, velmi lidské uvažování. Ale u současné migrační krize bych to tak neřešil, tady je situace jasná. Prakticky všichni tito lidé jdou do Evropy kvůli vlastní relativní chudobě, nejisté budoucnosti a mizivé životní perspektivě. Do této situace se dostali z různých důvodů - válka, chudá země, špatné hospodaření, hladomor, kriminalita, diktátorský režim - to je ale celkem nepodstatné, ve všech případech je to prostě ekonomická migrace. Opravdový uprchlík prchá před bezprostředním nebezpečím - např. ti lidé, co teď prchají z Aleppa k tureckým hranicím, to jsou skuteční uprchlíci. Pokud je ale Turecko pustí (což by mělo), oni si ale uvědomí, že se jim vlastně v Turecku moc nelíbí a chtěli by jinam, namátkou třeba do Německa, tak se už stávají ekonomickými migranty. Stejně tak o válečném uprchlíkovi nelze mluvit, pokud dotyčný sice utekl ze své země kvůli válce, ale mezi tím žil třeba 3 roky v uprchlickém táboře. A toto míchání pojmů je základním zdrojem rozporů a konfliktů.

Je to tedy chudoba. A teď otázka - máme pomáhat chudým? Ano! Ale jak? Problém chudoby nelze řešit migrací lidí z chudších oblastí do těch bohatších. Takovýchto lidí jsou na světě 2 miliardy. Koneckonců, my jsme sice mnohem bohatší než tito lidé, ale zároveň jsme o dost chudší, než třeba Švýcaři - máme díky tomu právo migrovat všichni do Švýcarska? Ne ne, pokud pomáhat, tak přímo u nich, ale ne krmením, ale podporou hospodářství a životní úrovně, pomáhat, radit, něco postavit.

Základem je tedy uvědomit si rozdíl mezi ek.migrantem a uprchlíkem. Uprchlíkům musíme pomoci, všem, vpustit k nám automaticky, bez diskuse (i my můžeme být uprchlíky, stačí aby třeba vybouchl Temelín, a budeme rádi, když budeme vpuštěni do jiné země). Ekonomické migranty nemusíme pouštět nikam, pokud to nebude oboustranně výhodné - pokud pomáhat, tak u nich doma.

Hezky lidsky clanek. Jen vase veta

'.. že je mi celkově smutno z toho jací jako lidé jsme.'

je prilis vseobjimajici. Vy a spousta a spousta dalsich k tem, z kterych by vam melo byt smutno, urcite nepatrite.

Je to takový paradox.

Téměř miliardu Číňanů z umírání hladem a bídy vymanila honba za penězi a ziskem.

Jak objevil již před několika sty léty Adam Smith, není to láska k bližnímu, co vede pekaře aby nabízel rohlíky co nejchutnější za co nejnižší cenu.

Ale jeho touha uspět v konkurenci, jeho snaha vydělat co nejvíc.