Již nějaký pátek mi vrtá hlavou myšlenkový pochod nad tím, co se to děje s cenami pohonných hmot. Jak je možné, že jedna z dříve nejdražších čerpacích stanic byla do nedávna nejlevnější široko daleko?! Je to jen dobrý marketingový tah s promyšlenou návratností, nebo pokus zlikvidovat menší řetězce konkurence, nebo jen soucit a prostý popud si získat oblibu řidičů? Tu poslední část samozřejmě neberte vážně...
Když jsem se naposledy rozohnil nad cenami pohonných hmot, tak vznikl blog s názvem: "Jak se ze mě stal ekořidič", který srovnával ceny v rámci Evropy vzhledem k průměrnému platu obyvatelstva. Tento článek se stal předmětem mnoha diskuzí a to je dobře. I diskutovat je lépe než mlčet. Ale to je tak asi vše, co s tím můžeme dělat.
Protože najezdím soukromně a to zejména do zaměstnání přes 2500 km/měsíc, je pro mě otázka ceny pohonných hmot a spotřeby automobilu poměrně ožehavá. Nemohl jsem si proto nevšimnout podezřele nízkých cen u čerpacích stanic Shell.
Znám jednoho soukromého pumpaře, který provozuje jen malinkou stanici a ten mi řekl, že se snaží cenu udržet na nejnižší možné úrovni, protože to dělá hlavně pro radost a pořízením pumpy si splnil svůj sen. Bohužel smutně musím konstatovat, že už u něj netankuji, přestože kolem něj denně projíždím. Prostě se mi to nevyplatí.
A tak jsem před rokem začal pravidelně tankovat u společnosti Shell. A nejen já. Kolony u těchto stanic zasahovaly často až na hlavní silnice. Tak jsem uvítal, když mi má manželka před třemi měsíci pořídila věrnostní kartu a pravidelně na ni sbírám body.
Měsíc zpátky jsem se asi po osmi natankovaných nádrží velmi naivně zeptal paní za pokladnou, kolik že mám bodů a jestli bych si na ně na pumpě mohl něco pořídit. Odpověděla, že lidě si většinou pořizují mytí automobilu v myčce, ale to se mě zdaleka netýká, já jsem prý teprve úplně na začátku a čeká mě prý dlouhá cesta. Zvláštní...
Začátkem týdne jsem uviděl skokové zdražení nafty z 32.70 Kč na 34.20 Kč (tzn o 1.50 Kč). Před stanicí stála velká tabule s ujištěním, že sleva pro držitele věrnostních karet je právě ona 1.50 Kč/l. K mému překvapení jsem při placení zjistil, že nemám na slevu nárok. Ani já, ani nikdo z dalších kupující s věrnostními kartami, kteří přišli k pokladně platit a zůstávali s pusou dokořán. Podivné že?
Trochu mi to nedalo a hrubým odhadem jsem u společnosti Shell na věrnostní kartu nakoupil přes 400 litrů pohonných hmot a zaplatil za ně okolo 15.000 Kč.
Smutné tedy, že nemám nárok na slevu 60 Kč na nádrž. To je pro Vaši představu jednorázová sleva za věrnost 0,4%, protože pak bych o všechny své dosažení body přišel. Ano, ano, ano... V době povánočních slev ve výši 50 a 70% nemá zákazník, který utráci u jednoho prodejce 4.000 Kč/měsíčně nárok na 0,4% slevu.
Rozhodně mě dnešní den přivedl k úvaze, že ono výhodné zdaleka není výhodné. Kde budu tankovat dál netuším, ale věrnost čerpací stanicí Shell je nenávratně pryč. Uvidíme, jestli více rozezlených zákazníků přinutí tento kolos zase snížit ceny a napravit si reputaci.
