- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jenom někteří to však v hudbě dotáhli alespoň trochu výše. Například účastí na různých hudebních soutěžích a festivalech. O dráze profesionálního zpěváka a hudebníka většina z nás jenom tajně snila.
S tím souvisí kytara a její použití na různých večírcích a mejdanech, hojně pořádaných, když "starý vypadli z baráku".
Když si maně vzpomenu na dobu malin nezralých, tak bych kytaristy na mejdanu (nejen!) puberťáků rozdělil na tři základní poddruhy:
Nemusím, ale řeknu to na rovinu, že jsem vždy patřil k té třetí skupině hráčů.
A tak sahám do šuplíku a vytahuji tuhle báseň:
Na večírku (lament kytaristy)
Teď v písni záchvěvu dotknu se nebe,
prst nechám proklouznout po těle kytary
tak, jako rád bych se dotknul i tebe!
Kytara - holka zlá, žárlivá, vřískavá,
když se k nám přiblížíš se sklenkou v ruce,
žádnou tu nestrpí, pěkně mi vyhrává.
Proč? To je otázka, odpověď na nule.
Kytara a pak ty? Ty a pak kytara?
Na slzy určitě chybí mi cibule.
Tvůj dětský smích mi odlétl s jiným,
v tichosti proklínám hudební um!
Marně však kytaru z něčeho viním.
Zbyl jsem tu já, kytara, rum...
----------------------------------------------------
Po létech jsme za účelem příležitostných večírků vytvořili sehrané duo - já a ukulele. Ale věřte mi, nebo nevěřte, občas se mi zdá, že tam někde uvnitř mám i kus toho puberťáka...
Prameny: Foto i text moje
Další články autora |