Je tomu už měsíc, kdy jsem v rámci dovolené navštívil ostrov Malta. Kromě různých peripetií s dopravou z letiště a s ubytováním to dopadlo celkem dobře.
Ve čtyřhvězdičkovém hotelu se třemi bazény a casinem se nás přesto nakonec napodruhé podařilo ubytovat. První pokus o ubytování: šli jsme jeden a půl minuty od výtahu dlouhými chodbami až úplně do zadní části hotelu, odemkli si kartou regulerně vydanou a... chyba byla, že pokoj jaksi nebyl prázdný...
Když nám po další hodině vydali kartu na stejný pokoj bez balkónu, leč o patro výše, určitě jsme na tom vydělali. Už jenom tím, že jsme se z malého pokojíku, očividně myšleného pro personál, dívali menším zašupovacím oknem nad střechy domů u zadní části hotelu a ne do zdi jako v pokoji o patro níže. O kvalitách pokoje jsme se přesvědčili, když v půl třetí ráno nám přímo pod oknem vyváželi hotelové popelnice a v pět hodin projížděly pod oknem snad všechny autobusové linky z garáží na nedaleké autobusové nádraží.
O tomhle jsem opravdu psát nechtěl, protože k přespávání při jízdách po zajímavostech a krásných místech ostrova to stačilo. Auto jsem si sice nepůjčil, protože se na ostrově po anglickém způsobu jezdí vlevo, ale s rozvětvenými autobusovými linkami a zakoupenou týdenní síťovou kartou se zvládne všechno.
Mosta je město přibližně na poloviční cestě mezi St.Paul's Bay na západě ostrova a hlavním městem Vallettou.
Dominantou města je kostel Nanebevzetí Panny Marie (Mosta Dome), který má třetí největší kupoli v Evropě. Kostel, co ukázka architektonického a stavitelského umění bez použití vnitřního lešení, je největší na ostrovech a vejde se do něho až 12000 lidí.
Stavba kostela započala v roce 1833 a podle projektu George Grognet de Vasse. Kopule má 60 m na výšku a měří 37 m v průměru.
Monumentální přední stěna kostela je podpírána dvanácti sloupy a za nimi je velká hlavní brána vyřezaná ze dřeva.
Uvnitř je koste zdobený zlatě, bílé a modře.
Nejvýznamnějšími díly jsou sochy svatého Josefa a Matky Boží, obrazy maloval Giuseppe Cali a jejich společným motivem je život Ježíše od narození až po Nanebevstoupení.
Na tomto chrámu, jako na většině kostelů na Maltě, jsou dvoje hodiny. Každé ukazují jiný čas, aby zmátly čerta, který by chtěl pokazit bohoslužbu, takhle prý aspoň nepozná, kolik je hodin.
V roce 1942 na chrám spadla 200 kilogramů těžká německá bomba, prolétla při mši svaté kupolí, dopadla na podlahu kostela, ale nevybuchla. Věřící záchranu přisuzovali patronce kostela Panně Marii.
Věřící záchranu přisuzovali patronce kostela Panně Marii. Leč pravda je asi prostší. Bomba byla vyrobena v Čechách v Plzni a uvnitř byl písek s pozdravem od Škodováků. Dnes, kdy se už papírek s pozdravem z Plzně a snad i původní bomba dávno ztratily, většina Malťanů věří na zásah Panny Marie. V sakristii je replika bomby, ale je anglického typu...
Prameny: výklad průvodce a HedvabnaStezka.cz, Foto: moje
