Začínající občanská válka proti neústupnému britskému diktátorovi D. Cameronovi iniciovala mimořádné zasedání rady bezpečnosti OSN. Rozhodnutí je podle očekávání jasné, OSN do Británie vyšle svá vojska.
V následujících měsících tedy dojde nejdříve k vnějšímu monitoringu oblasti a následně k monitoringu na území samotné Británie. Vzhledem k zuřivosti stoupencú Camerona hodlá OSN nasadit své nejlepší jednotky zocelené a vyznamenané v bojích v Bosně, Rwandě a Somálsku. V Londýně - Tottenhamu budou nasazeny ostřílené jednotky z Bosenské Srebrenice.
Vyslání vojsk do oblasti připravuje už i Česká Republika. Záležitost zaštiťuje samotný Václav Havel. Podle něj má vyhnání Cameronových ozbrojenců z Británie dostat na starost Michael Kocáb. Jednak získal nesporné zkušenosti při odsunu Sovětských vojsk z Československa. Jeho role byla dle mínění V. Havla tehdy zásadní a nezastupitelná. Druhým důvodem jsou výborné vztahy Michaela Kocába a utlačovaných obyvatelstev. Podle Ondřeje Lišky (Strana Zelených) připomíná počínání britských policistů chování těch českých ke Kateřině Jacques a vyslání vojsk tedy také podporuje. Petr Pithart z KDU-ČSL navrhuje Británii rozdělit na tzv. dvojdomek. Střízlivější je Karel Schwanzenberg, ten hodlá vyčkat na rozhodnutí komise EU, s tímto rozhodnutím ale již dopředu souhlasí. Ministr Kalousek se v souvislosti s událostmi pustil do přípravy nových zbrojních zakázek. Věci veřejné požadují doplnění policie a vojsk soukromými jednotkami. Sociální demokraté navrhují, aby se přes nařízení EU zřídilo v Británii 10 milionů nových státních pracovních pozic. Podle předsedy ČSSD a ekonomického experta Bohuslava Sobotky by tito zaměstnanci jednak vytvářeli sociální smír a také by je jejich vysoké státní platy nutili více utrácet, což by rozproudilo britskou ekonomiku.
