Když slyším slovenštinu a ruštinu, mám jistotu, že jsem v Praze. Malých i velkých bratrů je v naší metropoli, zatím stále naší nebo znova jen naší, dost a dost.
Chci mluvit o těch „velkých bratrech“. Nelze je přehlédnout, mnohdy bohužel ani přeslechnout. Nevadí mi, že bydlí v Praze, popravdě kdo by chtěl bydlet v Rusku? Ale když už tedy žijí v jiné zemi z jejich pohledu možná jen v jiné gubernii, měli by se podle toho chovat. Zrovna nedávno jsem byl účastníkem nepříliš příjemné situace. Byl jsem se najíst v jednom nejmenovaném fast foodu, jehož hlavním artiklem jsou kuřata. Několik chvil po mně přišli dva Rusové, objednali si kuře, ale chtěli k němu žemli. Uměli anglicky, což je u ruské střední a starší generace vzácnost. S obsluhou se poměrně snadno domluvili, ale i tak nemohli pochopit, že žemle se samostatně ke kuřeti nedává, ale je určena pouze do různých burgerů. Nebo to spíš nechtěli pochopit. Zkrátka dělali povyk tak dlouho, dokud nepřišel manažer pobočky. Dělání povyku znamená pořvávání na obsluhu, chození sem a tam a ukazování na žemli na obrázku, když verbální komunikace nezabrala. Manažer pobočky jim žemle dal. Až teprve pak se hosté uklidnili. S plnou pusou se totiž špatně mluví v jakémkoliv jazyce.
Tento incident bych ani nezveřejňoval, kdybych ty Rusy nepotkal příště znova. Starší tam měl tentokrát jiného překladatele, asi šestnáctiletého. Objednali si bezedný nápoj a starší ho začal ihned u pultu pít a krkal. Přitom krkání se vyzývavě díval na slečnu za pultem. Nevím, jestli ji tak chtěl sbalit, ponížit nebo jen naznačit, že je hezká, každopádně asi byla jeho typ – blondýna s modrýma očima, jako každá správná Ruska. Bohatí Rusové mají někdy pocit, že si tady můžou všechno dovolit. V poslední době se celkově ztrácí druhý význam slova dovolit si. Lidé jej chápou spíše v tom materiálním smyslu – může si to dovolit – má na to peníze. Ten druhý význam může si to dovolit, protože je to společensky nebo jinak přijatelné, už se dost vytratil. Nevím, jestli je v ruštině slovo dovolit. Neumím rusky. S Rusy, které znám se domluvím česky. Domluva má také dva významy. Někteří tady žijící Rusové by ji potřebovali.
