Dej si bacha na világoš a maglajz!

V tomto příspěvku se dozvíte, jak vznikla úsloví dostat világoš, mít v tom maglajz a dávat si bacha.

Poslední článek pojednával o hungarismech a világoš je v podstatě také jedním z nich. Dostat világoš neboli pořádný výprask je slovní spojení, které zcela jistě vzniklo v 19. století, konkrétně to bylo po bitvě u Világoše 13. srpna 1849. Byla to závěrečná bitva maďarské revoluce započaté v roce 1848, v němž proběhly revoluce téměř ve všech zemích Evropy včetně českých zemí a celkově tehdejšího Rakouska. Po vydání nové oktrojované ústavy Františkem Josefem I. v březnu 1849 začalo maďarské povstání. To měl potlačit jako už předtím v Praze a ve Vídni generál Windischgrätz, jeho vojska však musela 10. dubna ustoupit a několik dnů poté byla vyhlášena nezávislá Maďarská republika. Maďary se podařilo porazit až v létě za pomoci ruských vojsk. K rozhodující bitvě došlo 9. srpna u Temešváru. Rakousko-ruská vojska měla proti padesáti tisícům Maďarů téměř dvojnásobnou přesilu. Závěrečné střetnutí se odehrálo o čtyři dny později u Világoše, kde maďarská vojska kapitulovala.

Na potlačení maďarského povstání se podílely také národy tehdejšího Uherska, konkrétně Slováci a Chorvati, jejichž hlavní motivací bylo, že jdou proti svým utlačovatelům Maďarům. V Uhersku začaly tvrdé represe, vídeňský centralismus a germanizace. Chorvati a Slováci dostali od císaře osobní poděkování, ale to byl jediný reálný výsledek. Naopak v obou těchto zemích postupně nastala tvrdá maďarizace. V celé habsburské říši začíná neoabsolutismus pod vedením rakouského ministra vnitra Alexandra Bacha. Právě od tohoto politika mělo podle historiků vzniknout ono známé spojení „Dej si bacha!“ Ovšem etymologové to popírají a tvrdí, že je buď z německého die Wache – stráž a ze strážného, německy Wachmann, se pak stal český bachař, popřípadě z jiného německého výrazu Obacht genen čili dávat pozor (Obacht z německého Acht, Achtung – pozor).    

Vítězství a prohry jsou mnohdy relativní a platí to i o Evropě v 19. století (ostatně ve 20. století také). Dlouhodobé následky maďarského povstání byly nakonec opačné, než by se dalo očekávat. František Josef I. si potřeboval Maďary naklonit, a tak jim v mnohém ustoupil. Poprvé po prohrané válce s Itálií v roce 1859. Říjnovým diplomem vydaným v následujícím roce se fakticky obnovovala stará uherská konstituce z doby před rokem 1848. Zároveň byl svolán zemský sněm a restaurovány uherské výkonné i soudní orgány sídlící v Pešti. Maďarština se stala oficiálním jazykem. Cizí úředníci opustili Uhry a platnost německých zákonů byla zrušena. O sedm let později prohrává Rakousko další válku, tentokrát s Pruskem. Důsledky byly nakonec dosti mírné – Rakousko přišlo pouze o Benátsko, které připadlo pruskému spojenci Itálii, nad níž Rakousko ve všech bitvách zvítězilo. Vlivem prohrané války však došlo k Rakousko–Uherskému vyrovnání, o němž maďarští politici vyjednávali už před ní. Uhersko se vnitropoliticky stalo prakticky nezávislé. Vedle osoby panovníka, jenž byl zároveň králem Uherska a císařem Rakouska, zůstalo společné pouze ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo války a říšské ministerstvo financí. Vyrovnání se událo cíleně na úkor Slovanů v Rakousku a zejména českých zemí, které měly společně s Uherskem nejvyšší status – království. To samozřejmě Čechy popudilo a od roku 1867 už nemají pro své rivaly Maďary dobrého slova. Cítili se víceméně právem podvedeni a odstrčeni, protože namísto Čechů k monarchii loajálních byli vyzvednuti proti monarchii neustále rebelující Maďaři. Právě proto začíná tvrdá protimaďarská novinářská propaganda a Világoš se stává jakýmsi symbolickým momentem, kdy Maďarům někdo zatnul tipec (o tomto slovním spojení jindy) a zároveň je naznačeno, že by takový világoš potřebovali znova.

Neskrývaná česká zášť vůči Maďarům se vystupňovala během rakousko-uherské okupace Bosny a Hercegoviny v roce 1878, kdy se zdálo, že toto území připadne Uhersku, za což Maďaři agitovali, neboť na toto území měli historický nárok – severozápadní část Bosny v 15. a 16. století opravdu součástí Uher bývala. Ovšem tento nárok nebyl o nic větší než u všech ostatních národů, které si kdy Bosnu nárokovaly. Vláda Rakouska-Uherska nakonec rozhodla téměř šalamounsky – nepřipojila Bosnu a Hercegovinu ani k Zalitavsku (Uhersko), ani k Předlitavsku (rakouské, české a všechny ostatní země včetně Dalmácie, celkem 16) ale nechala ji pod správou jednoho ze společných orgánů monarchie – ministerstva financí.

Právě z obsazování Bosny a Hercegoviny, pochází kromě známé písničky „Za císaře pána a jeho rodinu museli jsme vybojovat Hercegovinu“ i jedno slovní spojení. Vzniklo podobně jako világoš na základě bitvy a také zde měly velký vliv noviny. Postup rakouských okupačních jednotek Bosnou byl zpočátku celkem snadný. Na odpor narazily až ve střední Bosně u města Maglaj, kde byla místními muslimy ze zálohy přepadena jednotka husarů. Zabito bylo 46 vojáků včetně několika Čechů. Dobové noviny psaly o této bitvě jako o nečekaném „maglajzu“ a slovo maglajs (či maglajz) ve významu vřava, nepořádek nebo zmatek se užívá v češtině dodnes.

Aby byl příběh kompletní – Maďarům opravdu tipec zatnut byl. Po první světové válce přišly na základě Trianonské mírové smlouvy o dvě třetiny svého území, což bylo absolutně nejvíc ze všech poražených národů. Území Uher bylo osekáno ze všech stran včetně poraženého Rakouska, které získalo od Maďarska svou nejmenší a nejvýchodnější spolkovou zemi Burgenland. Rumunsko dostalo Sedmihradsko a část Banátu i s Temešvárem a Világošem (dnes rumunsky Şiria), další území připadlo Jugoslávii a samozřejmě Československu. Od té doby ještě dlouho nemohli přijít na jméno zase Maďaři Čechům a objevil-li se v tamních novinách výraz český, tak zásadně s hanlivým přídavným jménem. Výraz československý se neobjevoval vůbec.

Ačkoliv letos uplyne 96 let od podepsání Trianonské smlouvy, je tato událost u Maďarů stále živá a v Budapešti v obchodě s originálními maďarskými suvenýry si i dnes můžete koupit mapu Uherska po Trianonu, v níž je pěkně graficky vyvedeno, která původně uherská území komu připadla. Možná že dnes v Maďarsku říkají maminky svým dětem „dostaneš Trianon!“