Nešťastný směr Evropské unie.

K čemu vlastně má sloužit evropská unie? Jaký je její hlavní cíl? Kudy by se měla ubírat její budoucnost? A kam vlastně směřuje nyní? Správným nebo nesprávným směrem? Několik málo otázek vytyčených k tomuto článku...

Když se mě někdo zeptá, zda jsem eurooptimista nebo europesimista, tak odpovím, že jsem optimistický k myšlence sdružování Evropy, ale zároveň jsem velmi skeptický vůči dnešnímu uspořádání a k dnešnímu integračnímu směru.
Dnešní EU je nafouklá byrokratická mašina. Nemá jasné konstruktivní uspořádání, které by dovolovalo Evropské unii fungovat a dělat kroky dopředu. Už jenom její všechny instituce. Proč jsou tu všechny ty úřady jako Rada EU, Evropská rada a Evropská komise?

Nyní malá ukázka, jak vše funguje:

Rada Evropské unie: Je složená z několika vrstev. Nejvyšší vrstva je rada ministrů členských států, kteří se scházejí nepravidelně podle potřeby. Nechápu, co asi tak vymyslí. Vždyť mají dost starostí se svým vlastním resortem ve své zemi. Druhá vrstva se skládá ze stálých zástupců členských států. Nikdo z občanů je nevolil a málokdo je zná. Nemají tedy žádnou politickou odpovědnost... Další vrstva je složená z různých výborů a pracovních skupin. Tady se rodí zákony o úhlu banánu. Praxe je zde taková, že si kdejaký úředník v nějakém výboru vytvoří pracovní skupinu, kam si pozve své příbuzné a kamarády a všichni společně hloubají nad problémy, jež nikdy nic nevyřeší. Samozřejmě to stojí mnoho peněz.

Evropská rada: Skládá se z hlav států a předsedů vlád členských států EU a předsedy Evropské komise. Taky tak trošku zbytečná instituce. Platí něco podobného jako u rady ministrů členských států, hlavy států mají dost práce ve svém úřadu. Účel Evropské rady je ve směrování EU a v rozhodování v důležitých otázkách. Asi právě proto jsme tam, kde jsme.

Evropská komise: Na co další instituce? Úřad, který opět navrhuje zákony, dělá zahraniční politiku a dohlíží na plnění smluv. Nestačily by na to náhodou již před chvílí jmenované instituce? Nehledě na to, že se do evropské komise posílají vysloužilí politici, jako byl náš pan Špidla. A co tam dělají? Zase jenom předstírají, že něco produkují. A když něco opravdu vymyslí, tak jsou to nápady, které zaráží dech. Například návrh Špidly, aby všichni pracovníci, kteří pracují venku, měli od zaměstnavatelů proplacené slunečné brýle. Nebo doporučení, aby se v restauracích instalovala nášlapná zařízení k umyvadlu.

Evropský prezident: Proč by to měl být můj prezident(jelikož jsem občan Evropské unie, tak to můj prezident je), když jsem ho nevolil a ani jsem ho možnost volit neměl. Ten pán je někdo, kdo byl vybrán Merkelovou, Sarkozym a spolkem Bilderberg. Navíc já mám svého českého prezidenta.

Evropské ministerstvo zahraničí: Pominu, že nynější ministryně zahraničí je bývalá komunistka, jež byla v hledáčku MI5. Jde o instituci.. Vyvstává tedy otázka, zda by měla Evropská unie za všechny členské státy hlásat do světa své názory? Navíc ještě skrze bývalou komunistku.

Například při nedávném vyšpičkování sporu mezi Izraelci a Hamásem se náš ministr zahraničí zastal Izraele, že se má právo bránit a Evropská unie Izraelce odsoudila. Navíc dostal Schwanzenberg vynadáno.

Evropská unie nesměřuje do žádného federálního uspořádání, jak si někteří namlouvají. Pouze na sebe nabaluje další a další úředníky a pracovní skupiny, které zase jen přidělávají byrokracii.

Nyní jsou, podle mého názoru, pouze dvě možná východiska.

-První je přetransformování na velmi omezeně spolupracující Evropu. Žádný parlament, prezident, ministr zahraničí, žádné dotace na zemědělství, žádná měnová a hospodářská politika ani žádná společná sociální politika, atd.. Je toho mnoho, co dnes EU dělá společně. Akorát není vůbec jasné, co se vlastně dělá společně a co jednotně. Tento návrh zní možná poněkud drasticky, ale určitě by to bylo lepší než to, co se děje teď. Samozřejmě se do tohoto nikomu nebude chtít. Proč by asi tučně placení (ne)pracovníci chtěli přijít o tak výnosné a pohodlné bydlo? Navíc by se po tomto kroku opět vyskytly iniciativy udělat v Evropě zase nějaký zmatek.

- Druhá možnost je dokončit integraci a vytvořit federální sdružení na způsob USA. Museli by se toho však ujmout lidé, kteří by byli schopní z amerického systému převzat to dobré a ty části jejich systému, jež by nezapadaly do evropského modelu, vylepšit. Nesměli by to být lidé, jako je Sarkozy. Věřím, že by to mohlo fungovat. Konečně by se v Evropské unii objevila politická odpovědnost. Je tu bohužel jedno velké ALE. Tímto krokem by se velmi zeštíhlila byrokracie a na ni nabalení již jmenovaní banánovníci. Různé lobbistické skupiny, které nyní skrytě vydělávaly na zmatku, jenž v EU panuje, by riskovali ztrátu koryt. Neříkám, že by snad okamžitě vymizela korupce, ale vše by bylo trochu jasnější. Nemluvě o tom, že by USE (United States of Europe) byly mnohem schopnější konkurovat Rusku a koneckonců celému světu.

Takže Evropa, která nyní stojí mezi spojenými státy evropskými a rozpuštěním na spolek udržující dobré vztahy na kontinentu, potřebuje vnést do věcí konečný pořádek. Přeji si, aby se tak brzy stalo, neboť se jedná o opravdu důležitou záležitost, která velmi ovlivňuje naše každodenní bytí.