Rozhodněte: Měkká nebo tvrdá škola?

Právě teď se rozhoduje o tom, zda děti budou moci ve škole získat znalosti a dovednosti, anebo je budeme cepovat v postojích, asertivitě a prezentačních schopnostech.  

Měkká školaje místem, kam prý čím dál více rodičů chce dát své dítě. Děti se tu učí v první řadě měkkým dovednostem, jako je například komunikativnost, řešení konfliktů a vyjednávání, předvídavost, asertivní jednání, empatie, samostatnost, tvořivost, strategické myšlení, sebereflexe ad. Rodiče jsou ujišťováni, že nic důležitějšího než měkké dovednosti ve vzdělávání pro 21. století není. Pokud totiž děti budou komunikativní a empatické, snadno si potřebné znalosti z jakéhokoliv oboru doplní, až je budou potřebovat. V tu chvíli totiž budou motivované se ty tvrdé znalosti naučit, takže to půjde úplně krásně samo, prakticky bez námahy a navíc v rekordním čase. 

 

Dětem v měkké škole nikdo nepředepisuje, co se a kdy mají učit, protože to měkké děti vědí přirozeně samy. Měkká škola pochopitelně má také měkké učitele, kterým se říká průvodci. Děti se v měkké škole dosud učí i tvrdým znalostem a dovednostem, ale protože je toho moc, rozhodli se měkcí poradci, že učivo redukují, osekají „minimálně až o polovinu“. Takže dnešní deváťák bude za pár let na úrovni dnešního páťáka. Maturant na úrovni deváťáka. Pro měkké rodiče je nejdůležitější, aby se dětem ve škole líbilo, chodily do ní rády, nestresovaly se a učily se hlavně ty měkké dovednosti. A pak taky postoje, protože postoje jsou přesně tím, co nám pomůže v konkurenceschopnosti. S tím souvisí samozřejmě odmítání zkoušení i známkování, neboť oboje sítě stresuje, frustruje, demotivuje, vysiluje. Měkké dovednosti a postoje se koneckonců těžko testují a když už kdovíproč musíme dítě hodnotit, pak zásadně slovně, motivačně, na přátelském dýchánku, kterého se účastní rodiče, dítě a jeden či více průvodců. 

 

A pak je tu tvrdá škola. Tvrdá proto, že vyžaduje po dětech tvrdé znalosti a dovednosti a taky tvrdou práci. Tvrdé děti mají rozvrh členěný na předměty a tvrdý učitel je tím, kdo dětem nastavuje cíle, kterých je dobré v daném předmětu a ročníku dosáhnout. Tvrdý učitel také zkouší, zda a jak děti látku zvládají a průběžně dává známky. Tvrdé děti komunikují mezi sebou i s učiteli, učí se tedy přirozeně sociálním dovednostem. Dělají domácí úkoly a maně tak pojmou plánování a samostatnost. Hrají vybíjenou, při níž kooperují. Zpracovávají projekty samostatně i ve dvojicích, takže si rozvíjejí tvořivost i vyjednávání. Zároveň s nabýváním tvrdých znalostí rozvíjejí i měkké dovednosti. Stejně jako kdysi jejich rodiče a prarodiče.

 

Stojíme na křižovatce - doposud máme v ČR většinou tvrdé školy a právě nyní MŠMT ve strategickém dokumentu rozhoduje naše tvrdé školy změnit na měkké. Než dokument vláda v červnu schválí, můžeme si vybrat, zda nás bude léčit tvrdý nebo měkký doktor, zda mosty bude navrhovat tvrdý či měkký architekt a bude je stavět tvrdý či měkký zedník, zda naše děti bude vozit tvrdý či měkký řidič.

 

Rozhodujeme právě teď. A na ministerstvu školství čekají na naše připomínky. http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030

Autor: Laďka Ortová | úterý 14.1.2020 14:01 | karma článku: 28,85 | přečteno: 743x