Přírodní vědy neznají evoluci

Takový je titul knihy A.E.Wildera-Smitha. Titul PhD získal z organické chemie na oxfordské pobočce v anglickém Readingu, doktorát v oboru biochemie na univerzitě v Zurichu a doktorát na katedře farmakologických věd v Ženevě.

Wilder-Smith napsal přes 30 knih a je autorem a spoluautorem více než 70 vědeckých publikací. Jeho knihy byly vydané v 17 jazycích. Kniha Přírodní vědy neznají evoluci vyšla v roce 1981 v edici Křesťanská akademie v Římě. Jako přednášející získal v řadě let tři ocenění „Golden Apple“ za vynikající výsledky ve vzdělávání a čtyři ceny za nejlepší sérii přednášek pro seniory.

Působil jako konzultant NATO pro prevenci a léčbu zneužívání drog. Wilder-Smith byl také členem Královské společnosti chemie. Svou vědeckou kariéru začal jako ateista. K víře v Pána Ježíše Krista mu sloužil pensionovaný generál Frost. Později se spřátelil s bývalým ateistou Clive Staples Lewisem, který se rovněž stal křesťanem a nejznámějším křesťanským spisovatelem. Mezi základní Wilderovy námitky proti evoluci patří:

1. Jak se může hmota zorganizovat v nějaký stroj, když nezná žádný projekt? V tomto bodě dochází k frontální srážce neodarwinismu s druhou termodynamickou zásadou: hmota, ponechána sama sobě, se samočinně neorganizuje. Biologické bádání je od dob Darwina v zajetí kouzla čiré náhody a přírodního výběru. Žijeme v době informatiky a programování, jež tvoří základ genetického kódu i současné techniky.
2. Evoluce je pokus vysvětlit vznik života z hmoty a energie bez jakékoliv „know how“, bez konceptu, teleonomie nebo exogenní (zevní) informace. Evoluční teorie je pouze filosofická hypotéza.
3. Zrcadlová podobnost dvou chemických jinak totožných molekul sluje chiralita. Dvě molekuly se rozlišují výlučně svým prostorovým uspořádáním, které hraje velkou roli u aminokyselin při tvorbě bílkovin. Pravotočivé aminokyseliny tvoří zcela rozdílné řetězce bílkovin než levotočivé. Bílkoviny, jež vytvářejí živou protoplasmu, jsou vesměs z levotočivých aminokyselin. Pravotočivé formy nemohou být v žádném případě nositeli života. Zatímco všechny aminokyseliny bílkovin života jsou levotočivé, nukleové kyseliny vykazují pravotočivost. Mezi levotočivými a pravotočivými aminokyselinami neexistují žádné chemické rozdíly, pouze ty prostorové. V učebnicích se problém chirality vědomě zamlčuje.
4. Přírodní výběr je jako kouzelný proutek, všechno lze jím vysvětlit, ale před vznikem života žádný „přírodní výběr“ nemohl existovat.
5. Omyl neodarwinismu spočívá také ve tvrzení, že mutacemi vzniká zásadně nová informace. Mutace dosavadní informaci pozmění nebo zničí, ale nevytvoří žádnou novou informaci.

Podobně se vyjádřil Dr.AJ Monty White: „Ve slavném experimentu Stanley Miller z roku 1953, v tzv. „Původu života“, bylo vyrobeno mnoho aminokyselin průchodem elektrického výboje směsí amoniaku, vodíku, metanu a vodní páry. Od té doby byly v podobných experimentech vyráběny různé směsi aminokyselin, cukrů a bází nukleových kyselin. Protože tyto chemikálie jsou stavebními kameny živých systémů, tvrdí se, že takové experimenty nepochybně dokládají, že tvůrce nebyl pro původ života nezbytný - mohlo se to stát náhodou. V Millerově experimentu však byly aminokyseliny úspěšně produkovány pouze proto, že byly odstraněny ze směsi, jakmile byly vytvořeny. Kdyby byly ponechány v aparátu, byly by zničeny stejným elektrickým výbojem, který je syntetizoval. Dále, jako ve všech takových experimentech byly aminokyseliny produkovány v pravotočivých i levotočivých formách, zatímco živé systémy obsahují pouze levotočivé aminokyseliny. Navíc, kdyby byl kyslík přítomen ve směsi plynů, aminokyseliny by se nikdy nevytvořily vůbec. Tento bod je nesmírně důležitý, protože důkazy z geologie ukazují, že zemská atmosféra vždy obsahovala kyslík.“