Používáte stále stejná tvrzení, záměrně nepoužívám slovo argumenty, která jsou v rozporu se stávajícími znalostmi ve fyzice, o přírodě a světě obecně. Každé tvrzení ve Vašem článku se dá vyvrátit velice jednoduchým způsobem. Velmi mi připomínáte kreacionisty mladé Země.

Jen pro příklad: Ohledně použití druhého termodynamického zákona mi poslouží jednoduchá věc. Podle Vašeho tvrzení byste si ani neuvařil vodu na kávu.

Chtěl jsem shrnout postupně jednotlivé body a vyvrátit je, ale už to za mne v diskusi níže udělal pan Jelen. Takže jen jedno tvrzení mimo uvedené body.

Tvrdíte: "...důkazy z geologie ukazují, že zemská atmosféra vždy obsahovala kyslík...", jenže je to přesně naopak, atmosféra rané Země byla spíše velmi jedovatá (ve smyslu současného života). Viz např. odkaz na přednášku RNDr. Martina Feruse, Ph.D. na Akademii Věd - http://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/aktuality/Chemicka-evoluce-zivota-v-pekle-rane-Zeme

Děkuji pánové za vaše názory, o tom je demokracie a slušnost.

"Přírodní výběr je jako kouzelný proutek..." to mne opravdu pobavilo.

Mně tedy jako kouzelný proutek přijde spíš stvoření světa nějakou nadpřirozenou bytostí.

Jinak si všimněte jistého rozdílu mezi racionálním zkoumáním světa, kdy se experimentálně testují různé hypotézy, a snahou naroubovat naše empirické poznatky na nějaké starověké texty metodou "stůj co stůj".

Například v našem pojetí gravitace už došlo ke dvěma revolučním změnám v náhledu (nejprve Newton a později Einstein). A to je gravitace ve srovnání s evolucí brnkačka. Takže buďte trpělivý.

Nicméně pokud máte nějaké zajímavé pohledy na to, jak ta nadpřirozená bytost náš vesmír stvořila, rád si je vyslechnu (ona si všechnu to hmotu prostě nastrouhala z vlastního žebra nebo stačilo jen lusknout prsty? a stvořila pouze první buňku a pak nechala pracovat evoluci a nebo stvořila jeden každý rod a druh vlastníma rukama?)

V uvozovkách se mi v posledních měsících líbilo, jak všichni ti odborníci, docenti a vědci dávali covidu přívlastky jakoby byl živý, myslící a uvědomělý. Jakoby se nejednalo pouze o kousek genetické informace, která se je maximálně schopná recyklovat. Ale pouze v živé buňce.

Bez buňky je k ničemu. Tak je to s každým kouskem genetické informace, nemali živou buňku, v které se může množit, ke to mrtvá hmota.

Evoluční teorie je nesmysl pro naivní děti.

Genetická informace toho viru se mění (evolučním algoritmem) v závislosti na podmínkách. Lidé rádi personalisují přírodní jevy. Popsat nějaký komplexnější jev nebo objekt termíny, které se jinde používají pro popis jiných objektů (například lidí), je tedy poměrně běžné. Je proto hezké, že se vám to v uvozovkách líbí alespoň v posledních měsících.

Jiří Grygar o své víře v Boha. Věřící přírodovědec je možná v jisté výhodě, že poznává Boha nejen subjektivně jako každý jiný člověk, ale také prostřednictvím předmětu svého bádání, jímž je vždy určitý uzoučký výsek poznávání kosmu, od hvězd po mořské hvězdice, od vůně květin po vůni kvarků, od přenosných chorob po přenos záření či genetické informace. Při své práci používá vysoce neosobní (objektivní) vědecké metody, která připadá neodborníkům až protivně studená a zpochybňující. Během XX. století však došlo v hlavních oborech přírodních věd k velmi významným objevům a posunu celkového pohledu na schopnost člověka postihnout pravé příčiny dějů a vztahů v přírodě a předešlá vědecká pýcha tím vzala patrně již definitivně za své. Mám tím na mysli zejména obecnou teorii relativity, kvantovou mechaniku a molekulární genetiku, jež ukázaly, jak naivní byly naše předešlé pokusy objasnit existenci a chod vesmíru jako jakéhosi gigantického věčného orloje, který pěkně tiká proto, že do sebe zapadají nějaká ozubená kolečka. Existence a vývoj vesmíru nám dnes připadá snad ještě tajemnější než v době, kdy naši předkové věřili na bohy blesku, vod a sopek. Troufám si proto tvrdit, že věřící přírodovědec může dnes svou víru v Boha opřít také o kvalifikovaný údiv nad podivuhodným řádem materiálního světa, jak to kdysi tak předvídavě a výstižně vyjádřil žalmista Páně: "Nebesa vypravují slávu Boha silného a dílo rukou jeho obloha zvěstuje" (Ž 19,2). ...

Grygar se pokouší ve vědecké komunitě obhajovat svou víru a vždy se tím zesměšní a od oponentů dostává na frak. Nové objevy vědecký obraz světa nijak nepřiblížily tomu náboženskému, spíš naopak, stále víc se mu vzdaluje. Teorie relativity a kvantovka na původním obraze nic nemění, akorát že ten hodinový stroj je složitější, ale neurovědy dokázaly, že hodinový stroj je i mozek, naše vůle, vědomí a rozhodování. Ve vesmíru je nadbytečný Bůh, v člověku je duše nanejvýš jako nezúčastněný pozorovatel

Mam celkem inteligentniho a vzdelaneho znameho, ktery je verici. Veri, ze svet vznikl pred sesti tisici lety a ze je to dokazane.

proč myslíte, že je inteligentní?

Evoluční teorie nepojednává o vzniku života, ale o jeho vývoji. Moderní genetika ji potvrzuje.

Nechte si ty slaměné panáky Termín chemická evoluce se běžně používá na přírodovědných vysokých školách, viz otázka č. 7 zde

https://fvhe.vfu.cz/files/biologie-zkusebni-otazky-2018-2019.pdf

Stejně tak si případně odpusťte variabilitu a specietaci. Až uvidím, že některému psovi narůstají křídla, tak teprve začnu uvažovat o makroevoluci jakožto jediném zdroji veškeré pozemské bioty

Prostě se smiřte s tím, že v demokratické společnosti mohou mít lidé názory různé. A termín " vědecký světový názor " v nás starších vyvolává děsivé vzpomínky.

Připomínky k námitkám:

1.Druhá věta termodinamická (což je nejspíš to, co autor nazývá "druhou termodynamickou zásadou") platí pouze pro uzavřenéé systémy. Argumentovat s ní v natolik otevřeném systému, jakým je biosféra nebo ovecněji povrch planety, je poněkud mimo oblast korektních argumentů.

2. Evoluční teorie má více složek. Jednou z nich je popis samotného mechanismu, jímž se mění různě rozsáhlé skupiny organismů. Ten je ověřitelný a využitelný i v praktických technických aplikacích. V tomto směru je to celkem dobře testovatelná a otestovaná hypotéza, neboli funkční teorie.

3. V řadě učebnic je to naopak zmíněno. Asi by měl autor tento argument podepřít konkrétní statistikou toho, v kolika procentech z jakého konkrétního celku je tato skutečnost zamlčena.

4. Přírodní výběr nevysvětluje obrovskou škálu jevů. Pokud autor tvrdí,m že vysvětluje všechno, lže.

5. Asi by autor měl co nejpřesněji popsat, kde podle něj konkrétně leží hranice mezi "zásadně novou" a "pozměněnou" informací. Konkrétně tak, že uvede přesné kritérium, jímž poměřuje míru rozdílnosti, aby mohl určit, co je jen změna a co je už něcio zásadně nového. Vhodné by bylo, kdyby navíc doplnil jako příklad dvojici informací, které mají podle něj největší ještě možný rozdíl podle výše popsané metodiky a přitom je jedna stákle ještě jen pozměněná první. A vedle toho dvojici informací, jejichž rozdíl je podle stejné metodiky nejmenší možný pro to, aby se jednalo o informaci zásadně novou.

Dovoluji si trošku oponovat.

1. Druhý termodynamický zákon je pro téma vzniku života velmi příhodný. S uzavřeným systémem pracuje spíše první termodynamická věta. Právě skutečnost, že biosféra a obecněji celý povrch naší planety je velmi otevřeným systémem, tak je problém vysvětlit vznik života samoorganizací hmoty. Pro otevřený neživý systém právě utvořeného povrchu nové planety, je totiž typická neustálá změna podmínek, jenže pro syntézu života z neživé hmoty je třeba dlouhé období velmi stabilních podmínek. Samovolný vznik života nebyl pozorován ani v současné biosféře, natož v systému neživé hmoty.

2. Mechanismus evoluce je sice popsán, ale rozhodně není "ověřitelný a využitelný". Podle evoluční teorie vede ke změně organismů mutace genů, která je výsledkem tlaku vnějších podmínek (zjednodušeně řečeno – v chladu se vyvine kožich). Problém je v tom, že téměř sto procent mutací má na organismus negativní a nikoli tvořivý vliv. Jak náhoda dokáže usměrnit vznik kožichu na genetické úrovni zatím nebylo vysvětleno.

3. Většina učebnic zcela standardně publikuje evoluční teorii. Problémy této teorie (natož alternativní kreacionismus), nejsou zmiňovány buď vůbec nebo naprosto okrajově.

4. Přírodní výběr je základním principem evoluční teorie. Podle této teorie všechny organismy podléhají mechanismu přírodního výběru, který je dnes formulován jako tlak vnějších podmínek na změnu genů.

5. Kvalitu této změny dokáže obtížně definovat i evoluční teorie. Respektive, evoluční teorie tvrdí, že změna organismu (tedy vývoj) může proběhnout jen po malých krocích, které se odehrávají na molekulární (genetické) úrovni. K oddělení druhu jsou potřeba nejméně tisíce generací. Ale jen teoreticky. Problém je totiž v tom, že organismy mají řadu mechanismů, které jakýmkoli změnám genů brání.

Každý člověk je věřící. Jedni věří v Boha Stvořitele, jiní věří v evoluci.

Zapomínáte na ty, již věří ve více Bohů Stvořitelů, zapomínáte na ty, již věří v nenulové množství Bohů, tvořících alespoň z části vývojem, zapomínáte na ty, již pochybují a nevěří ničemu.

Vědomě zamlčuje, více není třeba nad tím uvažovat.