"Žádná společnost nebude nikdy na takové mravní úrovní, aby si mohla dovolit bezbřehou svobodu slova a tisku."

Těžko se dostat na nějakou mravní úroveň, když máme problém tolerovat odlišné myšlenky.

Pokud vím, tak pan Matějka kritizuje i citovaný zákon a ve svém článku celkem jasně zdůvodňuje proč. Pokud to měla být opravdu odpověď na jeho článek, tak je to taková nějaká odpověď bez odpovědi. Ale možná vám jeho jméno v nadpise pomohlo ve čtenosti. 

Snad nikdo se nesnaží hájit právo na svobodu prodávat jedovaté konzervy, u jedovatých myšlenek je to ale běžné. Jen se ta jedovatost obtížněji objektivně prokazuje.

Svoboda slova musí být absolutní.    S jedinou výjimkou a to je vyhrožování fyzickým násilím nebo smrtí konkrétnímu člověku.  Zde si dokážu představit nějaký druh ochrany. Vždy bych to ale nechal na daném jednotlivci, kterému by bylo vyhrožováno, aby posoudil míru svého ohrožení a pak uplatnil nějaké ustanovení kolektivní ochrany (zákon).

a jak si to uplatnění představujete v praxi?

Citujete správně, ale domnívám se již ze zastaralý zdroj...

... jen na doplnění, aktuálně se jedná zejména o §403, §404 a další Trestního zákoníku (v platném znění). V diskusi s panem Matějkou jsem na toto rovněž upozorňoval a tyto argumenty marně předkládal 

Pro autora karma! Perfektní!

Budu se zase opakovat: Franta M. by se mohl naučit rozlišovat, jde-li o knihu, vydanou za účelem studia či bádání, nebo o knihu, která má být nástrojem šíření nesmiřitelné a protidemokratické ideologie.

A kdo to bude rozlišovat? Nějaký pověřený a razítkem osvícený ouřada?

a svoboda druhých končí tam kde začíná svoboda moje.

Pokud to tak neplatí (Tzn. že ostatní lidi sice s mými názory nemusí souhlasit ale neomezují je ani jejich projevy) tak nemá smysl respektovat to co druzí považují za "svobodu".

Co je hlavní kámen úrazu je prostě to že moje představa svobody je s mnoha lidmi (např muslimy) zcela nesolučitelná a za žádných okolností prol mne není přijatelné žít ve stavu společenské organizace který by jim sebeméně vyhovoval.

Pavle, pokud jde o tu první větu, je to malinko jinak ;) Chápu, že jde o parafrázi, ale mohla by změnit celý význam. Na první pohled možná slovíčkaření, ale pokud to otočíte a vztáhnete jen na sebe, již tím můžete omezovat svobodu někoho jiného. Původní výrok zní:

"Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda jiného" ... (John Stuart Mill)