Něco málo k tématu

V husitské době údajně vynikal český národ znalostí Bible. Jak jsme na tom dnes? Vážíme si biblických pravd, nebo nám jsou lhostejné?

První křesťané neměli doma Nový zákon, ten se teprve psal. Autor většiny dopisů, apoštol Pavel, sice měl „teologické“ vzdělání, ale hlavní jeho pravdy mu byly sděleny přímo od Pána Ježíše (Gal.1,11-12). Proto bychom měli pozorně číst všechny jeho dopisy. Tak třeba křesťanům v Římě naznačil, jak je to s „Duchem svatým.“

Řím.8,9-10: „…ve vás přebývá Boží Duch…kdo Ducha Kristova nemá ten není Jeho. Je-li Kristus ve vás…“  Z toho plyne, že Pavlovi byl Duch Boží totožný s Duchem Pána Ježíše.

Řím.8,26-27.34: „…sám Duch se za nás přimlouvá…Duch se za nás přimlouvá…“  A platí-li, že tím Přímluvcem je sám Pán Ježíš (I.Jan 2,1; Fil.1,19; 2,11), pak není potřeba hledat někoho „třetího.“

Dalším důležitým bodem k pochopení bylo pro mne téma s p o l e č e n s t v í. S kým mají křesťané společenství, se „třemi“, nebo jen se „dvěma?“

I.Kor.1,9: „…povolal nás do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.“
I.Jan 1,3: „…máme společenství s Otcem a Jeho Synem Ježíšem Kristem.“

Kdyby už nebyly žádné jiné verše k našemu tématu, tyto by měly stačit, že žádné „třetí osoby“ není zapotřebí.

V trojičním učení se také dovídáme, že si „jsou všichni tři rovni.“ Ve své Bibli to čtu jinak.

I.Kor.8,6: „…od Boha Otce pochází všechno…“ Je tedy sám zdrojem všeho co existuje.
Ef.3,15: „…od Otce pochází každý nebeský i pozemský rod.“
I.Kor.11,3: „…hlavou Krista je Bůh…“ ; Jan 20,17: „…vystupuji ke svému Otci a Bohu.“

Není opět potřeba vás unavovat dalšími verši. Žádná „rovnost tří“ neexistuje, ale všechno na zemi i na nebi má být podřízeno Bohu Otci.