Vydrží Evropská unie alespoň do švestek ?

Podle toho, co říkají nejvyšší italští političtí představitelé a co chtějí zrealizovat, asi ne. A pokud ano, tak jen o málo déle.

Pro řadu evropských politických reprezentantů prosazujících migraci byl výsledek italských voleb naprostým šokem. Jde o pokračování politické změny kurzu v odklonu od nekritické obhajoby migrace. 

Po tradičním "potížistovi" Maďarsku, občasných rebéliích od ostatních států V4 se však proti migraci obrací již i Slovinsko, Rakousko a nyní i Itálie. A Itálie, to už není žádná "druhá liga". Tady už začíná "lepit" i nejvyšším představitelům Evropské unie.

Itálie přestala do svých vod přijímat lodě plné migrantů naloděných u afrických břehů a všichni organizátoři migračního exodu větří potíže v jejich "megakšeftu" s bídou. Zatím "vyměklo" Španělsko a tyto lodě přijalo, ale jsem si jistý, že tento přístup Španělsko brzy přehodnotí.

Radost odpůrcům migrace Itálie pokazila, když italský premiér Conte sdělil předsedovi Evropské rady Tuskovi, že nebude přijímat zpět migranty. Jde o migranty, kteří vstoupili na území Evropské unie právě v Itálii, tam se zaregistrovali, ale následně se rozprchli po celém našem kontinentu. A Itálie by si je dle dublinského systému měla přebírat zpět.

Vše vyhrotil italský ministr vnitra Salvini, který pohrozil, že Itálie pozastaví své příspěvky do unijního rozpočtu, pokud se migrační krize na evropské úrovni nevyřeší způsobem, který by pro Itálii byl akceptovatelný. A to se asi všem špičkám Evropské unie a řadě politiků národních podlomila kolena.

Itálie totiž chce, aby okamžitě přestali na její území přicházet noví migranti z Afriky a současně se chce přerozdělením do ostatních zemí Evropské unie zbavit drtivé většiny migrantů pobývajících na jejím území. A chce, aby to nějak zařídily evropské orgány.

Při nulové ochotě řady států přijmout na své území jakékoliv migranty principem přerozdělení a neschopností evropských orgánů v reálném čase zcela zastavit migrační tok z Afriky, se dost možná schyluje k pořádnému dramatu.

Itálie je však svým významem, ekonomikou i počtem obyvatel tak velký stát, že si ji evropští mocipáni nedovolí ignorovat tak, jako jiné země, zejména z východního bloku. Jenže rychlé řešení, jak požaduje Itálie, je naprosto nereálné. A to se následně mohou začít dít věci. A může to jít pěkně rychle.

Rok 2018 bude možná velmi zajímavý a přelomový, jako řada let končících číslicí 8. Moc si přeji, aby to pro naši zem dopadlo dobře ...