Děti dostudujte, jeďte na zkušenou do ciziny a už se nevracejte

Děti studují stále déle, umí čím dál méně a po škole nenajdou žádnou dobrou práci. Správněji žádnou práci. Tak "alou" do světa ...

Já maturoval v roce 1989, v den mých 18. narozenin (tehdy totiž byla základka osmiletá a stačila ...). V té době údajně mělo maturitu v ČR cca 16 % obyvatel. Dnes ji údajně má 65 % ...

Kolik v té době bylo vysokoškoláků netuším, dnes má však "vejšku" každý druhý. To je nadsázka, ale asi ne příliš vzdálená realitě.

Potřebovali jste někdy doma nějakého řemeslníka ? Pokud ano, pak je tak 50/50, že jste spíš žasli, že ten, kdo k vám přišel, si troufá o sobě tvrdit, že je řemeslník a odborník na danou práci.

Rekonstruoval jsem kompletně byt, takže se u mne vystřídali elektrikáři, zedníci, instalatéři, podlaháři ...

A mám srovnání, protože před 40 lety můj tatínek stavil svépomocí chalupu a samozřejmě k nám chodili různí "meloucháři". A to byl pohled. Třeba zedníci, ten fortel při stavení zdí a precizní omítání a ta rychlost a drží vše doposud bez potřeb jakýchkoliv oprav.

To, co jsem viděl aktuálně v mém bytě, tak to by jeden "brečel". Ten zedník z mého mládí měl dvouletý učňák a byl skutečným mistrem svého oboru. Ten dnešní měl maturitu ze zedničiny (!) a neuměl nic. 

Záchrana dorazila v podobě ukrajinského učitele s vysokoškolským diplomem. Nevím, jak uměl učit, ale zedničinu uměl bezvadně.

Na stále více pozic ve státním aparátu je potřeba vysokoškolský titul. A tak všichni studují a studují. Minimálně o polovině studijních oborů, s přihlédnutím k VŠ před 30 lety, se domnívám, že jde o "pavědy".

Ať již tedy mladí lidé v naší zemi vystudují cokoliv, jednou konečně dostudují a chtějí pracovat. Tedy alespoň ti slušní.

A tady nastává střet s realitou.  

Ti, co se neučili řemeslu zjišťují, že maturita je dnes málo, ale i ti s VŠ diplomem v kapse zjišťují, že je také nikdo nevítá s otevřenou náručí, nedává jim vedoucí posty a necpe jim velké peníze do kapes.

On je vlastně nechce nikdo. Pokud tedy nepočítám "agenty s teplou vodou", kdy si mají zřídit "živnosťák" a prodávat pojištění a obdobné pracovní "pecky".

Řada z nich odjíždí tedy do ciziny s tím, že se "oťukají" a zjistí, jak to chodí jinde. Většina z nich samozřejmě odjíždí na západ. No a tam dělají v drtivé většině naprosto nekvalifikovanou práci, kterou tam dělají jenom cizinci z východu a třetích zemí. Takže myjí nádobí, dělají pomocné práce v kuchyni, nebo otročí na plantáži ... Ti šikovní se při tom alespoň naučí jazyk. Je však pravdou, že si vydělají daleko větší peníze, nežli u nás.

A když se vrátí tak zjišťují, že jsou na tom ještě hůře. Na škole se nic nenaučili a jsou podezřelí že od ukončení školy nemají žádnou doložitelnou praxi. Zaměstnavatelé si myslí, že to asi budou pěkní "lemplové".

Takže co dál ? Odjedou do ciziny a budou mýt dál nádobí a s návratem nebudou spěchat. Kam taky ...

PS: Tento článek reaguje na zkušenost minimálně poloviny mých kamarádů a přátel, kteří toto "peklo" prožívají se svými dětmi ...