Život v bublině aneb proč jsem přestal dávat druhou šanci těm, co si ji nezaslouží
Dlouho jsem si myslel, že musím vycházet se všemi. Že musím být ten „lepší člověk“, co se chová slušně i k těm, kteří jím pohrdají, dívají se na něj svrchu nebo ho skrytě ponižují. Prostě že musím „nastavit druhou tvář“, protože tak je to přece správné. Že musím pochopit, proč se někdo chová jako idiot, a ještě se mu omluvit za to, že jsem měl tu drzost si toho všimnout.
A pak mi to došlo.
Každý z nás žije ve své bublině. Někdo v bublině intelektuálů, někdo v bublině konspiračních teorií, někdo v bublině fitness fanatiků a někdo zase v bublině křupavých rohlíků a televizních zpráv. A pokud žijeme v bublině, tak proč bychom neměli mít právo si vybrat, kdo do ní patří?
Síto vztahů: proč nechat odejít ty, co jen berou
Nejde o to obklopit se yesmany, co mi budou neustále přikyvovat a říkat „máš pravdu“. Naopak, mám rád diskuze, dokonce i ostré debaty, kde se tříbí názory. Ale pokud někdo místo argumentů vytáhne urážky, osobní útoky a rádoby vtipné ponižování, pak na shledanou. Když nemáš argument, ale máš potřebu mě srazit, pak máme problém. Respektuji odlišné názory, ale nerespektuji lidi, kteří zneužívají druhé k vlastnímu pocitu nadřazenosti.
A tak jsem začal ve svém životě dělat čistku.
Blokování: nejen na sítích, ale i v realitě
Stejně jako si na sociálních sítích můžeme jedním kliknutím odstranit lidi, kteří jen šíří negativitu, můžeme to udělat i v reálném životě. A víte co? Je to osvobozující. Přestat si lámat hlavu nad tím, co si o vás myslí někdo, kdo pro vás vlastně vůbec nic neznamená. Přestat investovat čas do vztahů, kde jen jeden dává a druhý bere.
Okopávače kotníků, závistivce a rádoby vtipálky, kteří se smějí jen tehdy, když je to na váš účet? Dávno jsem je vymazal ze svého života. A víte, co je na tom nejlepší? Ti správní lidé mi zůstali a dokonce se přidávají další, mnoho dalších! Ti, co respektují, že respekt musí být vzájemný.
A pokud mě za to chcete soudit? No… to je asi tak jediné, co s tím můžete udělat. 😊
Ondřej Vejsada
Proč se dnes bojíme říct, že slon je větší než žába
Zobecnění není rozsudek a výjimka není vyvrácení pravidla. Když řekneme, že se něco děje častěji, neříkáme tím, že to platí pro každého. Jen popisujeme vzorec.
Ondřej Vejsada
Proč nás někdy víc pohorší sebejistý člověk než skutečný sobec
Sebejistý člověk nemusí být sobec ani arogantní. Jen se nenechá snadno zahanbit, zatlačit nebo přesvědčit. A právě proto nás někdy dráždí víc než skutečný sobec.
Ondřej Vejsada
Proč se musíme za vlastní potřeby často nejdřív omluvit
Proč se za své potřeby omlouváme, ještě než je vůbec vyslovíme? Možná jsme si spletli ohleduplnost se sebezapřením. Říct, co potřebujeme, není sobectví.
Ondřej Vejsada
Proč se nejvíc smějeme věcem, které jsme sami zakázali brát na lehkou váhu
Čím víc nějaké téma prohlásíme za nedotknutelné, tím větší máme někdy chuť se mu zasmát. Humor totiž nemusí zesměšňovat problém. Může odhalit naši přehnanou vážnost.
Ondřej Vejsada
Nevím, jak to dopadne. A právě proto můžu pokračovat.
„Nevím, jak to dopadne“ nemusí být známka nejistoty. Možná je to naopak poctivé přijetí reality. Budoucnost totiž nepoznáme přemýšlením, ale až tím, že do ní vykročíme.
| Další články autora |
Metro E: Návrh nové linky Pražany spíš nadzvedl. Proč a kudy má vést?
Vznikne v Praze pátá linka metra? Čtvrtá trasa D se teprve staví a pražští radní již plánují další...
Kousek od Karlova mostu se najíte za 120 korun. Když dodržíte rozvrh, můžete do školní jídelny i vy
Jen pár kroků od Karlova mostu funguje školní jídelna, kde se mohou najíst nejen studenti a...
V motolské nemocnici hořelo. Musely se evakuovat dvě desítky pacientů
Ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka v Praze ve čtvrtek odpoledne hořelo. Nikdo se nezranil, ale...
Chytrá mapa ví, kde rostou! Dirigent Národního divadla našel hřiby jako z pohádky
Po dlouhém suchu se situace v českých lesích konečně mění. Aktuální mapa Českého...
Pátá trasa metra E dostala zelenou. Radní schválili studii okruhu za stovky miliard
Pražští radní dali zelenou studii proveditelnosti pro pátou trasu metra E. Nová okružní linka má...
Začalo Těrlické filmové léto, nabídne 14 filmů z Polska, Česka a Slovenska
V Těrlicku na Karvinsku dnes začalo Těrlické filmové léto. Čtyřdenní filmový festival v kině...
U Sokolova se na D6 srazila dodávka s autem, jeho řidič měl přes dvě promile
Osobní auto a dodávka se dnes večer srazily u Sokolova na dálnici D6. Na opravovaném úseku dálnice...
Jihlavská výstava Vysočina čtyřma očima představuje snímky fotografů ČTK
Na 56 snímcích je v budově krajského úřadu v Jihlavě možné vidět reportážní práci fotografů České...
Sucho bylo v krajině u Jihlavy podle ochránců přírody znát i loni na podzim
S péčí o cenné přírodní území Rančířovský Okrouhlík s mokřady u Jihlavy dnes ochráncům přírody...

Objevily jsme parádní herní kufříky, které naše děti zatím nepustily z ruky
Léto a prázdniny jsou v plném proudu, což pro nás maminky znamená jediné – vymyslet atraktivní program pro děti a přežít dlouhé cesty autem nebo...
- Počet článků 559
- Celková karma 9,51
- Průměrná čtenost 159x
Lidi. Vztahy. Společnost. A především sebe sama.
Pozoruji, co s námi dělá naše ego, strach, potřeba být přijímáni, touha mít pravdu nebo přesvědčení, že právě my víme, jak by měl svět fungovat. Zajímá mě, proč se chováme tak, jak se chováme – a proč si přitom často vyprávíme úplně jiný příběh.
Nepíšu proto, abych rozdával univerzální návody na život. Spíš se snažím pojmenovat věci, které všichni nějak známe, ale málokdy se na ně podíváme bez příkras.
Netvrdím, že můj pohled je jediný správný. Dokonce netvrdím ani to, že je správný vůbec.
Trvám ale na jediné věci: na otevřenosti, upřímnosti a opravdovosti.
Zbytek už nechávám na vás.



















