Vždyť je to moje volba! A komu si vlastně stěžuju?
Všimli jste si, přátelé iDNESoví (iVČEREJŠOVÍ), jak spousta lidí neustále někoho peskuje, jak by mělo co správně fungovat? Jak přesně vědí, jak by se měl chovat partner, šéf, kamarádi, řidiči na silnici a vlastně celý svět? A jakmile člověk jen naznačí, že by mohl mít trochu jiný pohled, hned je třídní nepřítel, macho, šovinista nebo jiný exot, kterého je třeba okamžitě zrušit?
A pak, po vší té zarputilé snaze „vysvětlit světu, jak to má dělat správně“, přijdou ty smutné povzdechy: „Ach, ten život je těžký... Ach, lidi jsou strašní... Ach, tohle se mi nemělo stát!“
No a kdo to tak nastavil, ha?
Svět je nespravedlivý! Fakt? A kdo vám co slíbil?
Ne, opravdu nemáme vliv na všechno. Rodiče jsme si nevybrali, genetickou výbavu taky ne, dokonce ani to, že nás ve školce učili zpívat „Skákal pes přes oves“ místo něčeho duchaplnějšího, třeba základů daňové optimalizace. Ale jinak?
Zkuste se podívat na svůj život trochu upřímněji:
Partner? Vybrali jste si ho sami. Neunesli vám ho ufoni a nepodstrčili vám ho do postele.
Kamarádi? No jo, taky vaše volba. A pokud jsou to samí křiváci, tak kdo si je vybral?
Práce? Smlouvu v zaměstnání jste snad taky podepisovali vy sami, nebo vám někdo přiložil pistoli k hlavě?
Tak proč si pořád někdo stěžuje? Proč si tolik lidí myslí, že je svět podrazil?
Špatná volba? Tak si nadávejte sami sobě!
Pokud jste nespokojení, zamyslete se – co je to za svět, který vás tak trápí? Svět, kde vás zrovna váš šéf nechápe, partner vás neocení a kamarádi vás zklamali? Je to svět, který jste si sami postavili. Svět vašich vlastních rozhodnutí. A pokud vám v něm není dobře, pak je dost možné, že jste se prostě špatně rozhodli.
A víte, co to znamená? Že nadávat můžete jen sami sobě.
Ale ono je to těžké, že? Protože přiznat si chybu bolí. Je mnohem snazší svalit vinu na někoho jiného. Na osud. Na „společnost“. Na „systém“.
Změna? Taky jen vaše volba.
A teď ta nejlepší zpráva: když jste si to všechno pokazili sami, znamená to taky, že to sami můžete změnit. Ale pozor! Není to o tom, že se svět teď začne chovat podle vašich nových představ – protože tím bychom se vrátili na začátek.
Změnit můžete jen sebe. To, jaké děláte volby. A hlavně: začít za ně brát odpovědnost. Přestat očekávat, že svět začne fungovat podle vás. Protože čím dřív si tohle uvědomíte, tím dřív přestanete fňukat. A začnete skutečně žít.
Ondřej Vejsada
Proč si ve vztazích pamatujeme věty, které druhý už dávno zapomněl
Někdy si pamatujeme věty, na které jejich autor dávno zapomněl. Ne proto, že byly výjimečné, ale protože pro nás něco znamenaly. A právě jejich význam může přežít původní slova.
Ondřej Vejsada
Proč někdy odpovíme přesně na otázku – a přesto odpovíme špatně
Někdy odpovíme přesně na otázku, kterou nám druhý položil – a přesto se netrefíme. Protože otázka může být jen maskou pro něco úplně jiného, co se člověk bojí říct přímo.
Ondřej Vejsada
Proč se dnes bojíme říct, že slon je větší než žába
Zobecnění není rozsudek a výjimka není vyvrácení pravidla. Když řekneme, že se něco děje častěji, neříkáme tím, že to platí pro každého. Jen popisujeme vzorec.
Ondřej Vejsada
Proč nás někdy víc pohorší sebejistý člověk než skutečný sobec
Sebejistý člověk nemusí být sobec ani arogantní. Jen se nenechá snadno zahanbit, zatlačit nebo přesvědčit. A právě proto nás někdy dráždí víc než skutečný sobec.
Ondřej Vejsada
Proč se musíme za vlastní potřeby často nejdřív omluvit
Proč se za své potřeby omlouváme, ještě než je vůbec vyslovíme? Možná jsme si spletli ohleduplnost se sebezapřením. Říct, co potřebujeme, není sobectví.
| Další články autora |
Metro E: Návrh nové linky Pražany spíš nadzvedl. Proč a kudy má vést?
Vznikne v Praze pátá linka metra? Čtvrtá trasa D se teprve staví a pražští radní již plánují další...
Přes sto let staré turbíny stále pracují. Česko ukrývá unikátní průmyslové dědictví
Voda, turbína a poctivé řemeslo. Zdánlivě jednoduchý princip dokáže fungovat neuvěřitelně dlouho....
Chytrá mapa ví, kde rostou! Dirigent Národního divadla našel hřiby jako z pohádky
Po dlouhém suchu se situace v českých lesích konečně mění. Aktuální mapa Českého...
Pátá trasa metra E dostala zelenou. Radní schválili studii okruhu za stovky miliard
Pražští radní dali zelenou studii proveditelnosti pro pátou trasu metra E. Nová okružní linka má...
Trolejbusy, jaké Praha ještě neviděla: policejní, obojživelné i popelářské vozy
Co kdyby po Praze jezdil trolejbus pro prezidenta, policejní hlídku nebo třeba popeláře? A co...
Velkolepé loučení. Agáve v ašské zahradě vyrostla do výšky pěti metrů
Botanický zázrak. I tak by se dala nazvat rarita, kterou se pyšní Karel Dubitzký z Aše. Na jeho...
Do škol nastoupily první „covidové děti“. Narodily se v tvrdém lockdownu za přísných podmínek
Děti narozené v době pandemie covid-19 začínají zaplňovat první ročníky základních škol. Je to tak,...
V Blansku budou lidé v obecních volbách vybírat z deseti kanditátek
Lidé v Blansku budou v letošních volbách do městského zastupitelstva vybírat z deseti kandidátních...
Sklopné koše, sítě a tři hřiště. Pardubický kraj nechce stavět tělocvičny jen pro školy
Pardubický kraj už nechce stavět malé tělocvičny. U nových sportovišť chce větší haly, které vedle...

Prodej bytu 2+1, 53 m2, Sokolov, ul. Heyrovského
Heyrovského, Sokolov
2 900 000 Kč
- Počet článků 561
- Celková karma 9,51
- Průměrná čtenost 159x
Lidi. Vztahy. Společnost. A především sebe sama.
Pozoruji, co s námi dělá naše ego, strach, potřeba být přijímáni, touha mít pravdu nebo přesvědčení, že právě my víme, jak by měl svět fungovat. Zajímá mě, proč se chováme tak, jak se chováme – a proč si přitom často vyprávíme úplně jiný příběh.
Nepíšu proto, abych rozdával univerzální návody na život. Spíš se snažím pojmenovat věci, které všichni nějak známe, ale málokdy se na ně podíváme bez příkras.
Netvrdím, že můj pohled je jediný správný. Dokonce netvrdím ani to, že je správný vůbec.
Trvám ale na jediné věci: na otevřenosti, upřímnosti a opravdovosti.
Zbytek už nechávám na vás.



















