Únava jako zrcadlo našich emocí
Únava. Slovo, které vyslovujeme, jako by šlo o univerzální stav – po práci, po cvičení, po „těžkém dni“. Ale je to skutečně únava, co nás trápí? Nebo je to jen nálepka, pod kterou se skrývá něco úplně jiného?
Skutečná únava vs. nedostatek nadšení
Představte si den, kdy složíte uhlí, uběhnete maraton, nebo strávíte noc nad diplomovou prací. Ano, to je únava. Ta fyzická, reálná, která vás doslova skolí do postele. Taková únava má řešení – spánek, odpočinek, dobré jídlo nebo šálek silné kávy.
A teď si představte jiný den. Sedíte u počítače, děláte práci, kterou nemáte rádi, nebo se vlečete do supermarketu, kde vás čeká nekonečná fronta. I tady cítíte „únavu“. Jenže tahle únava zmizí, jakmile se objeví něco, co vás nadchne. Kámoš vám zavolá s nabídkou výletu, nebo se na obzoru objeví váš oblíbený dortík. Najednou máte energie na rozdávání. Co to tedy je?
„Únava“ je jen nedostatek emocí
Pravda je jednoduchá – únava není vždy jen o těle. Často jde o nedostatek nadšení, radosti nebo smyslu v tom, co děláme. Když nás něco opravdu baví, zapomeneme na čas, na bolavé nohy i na to, že jsme nejedli od rána. Energie se zázračně vrací, protože náš mozek jede na vlně radosti a motivace.
Vzpomeňte si na děti, které běhají po hřišti, dokud jim skoro nedojde dech. Zkuste je pak dostat ke stolu s domácími úkoly – náhle jsou „strašně unavené“.
Pracujte s únavou, ne proti ní
Unavený člověk má často pocit, že nemá život pod kontrolou. Všechno ho jen vláčí – povinnosti, termíny, očekávání ostatních. Ale co kdybychom se na únavu podívali jako na příležitost?
Zastavte se a zeptejte se: „Co mě unavuje?“ Je to práce, která mě nebaví? Nebo se cítím vyčerpaný z toho, že dělám něco, co po mně chtějí druzí, ale já sám to nechci?
Najděte zdroj radosti: Co vás baví? Co vás nabíjí? Nemusíte měnit život od základu, stačí si dopřát drobné radosti – hobby, procházku, chvíli klidu s oblíbenou knihou.
Ujasněte si priority: Život není závod. Nemusíte všechno zvládnout, stačí se zaměřit na to, co je pro vás opravdu důležité.
Ovládněte svůj „matrix“
Možná největší pastí moderní doby je práce. Často se stává „matrixem“, který nás drží v zajetí. Ale i zde platí: pokud najdeme smysl, i práce nás může naplňovat. Pokud ne, možná je čas na změnu – alespoň malou.
Únava je varovný signál. Učí nás, že potřebujeme víc než jen přežívat. Potřebujeme žít s nadšením, s radostí, s chutí. Protože radost je nejlepší lék na únavu.
A co vy?
Zastavte se na chvíli. Jste opravdu unavení, nebo jen bez radosti? A co by vás teď rozveselilo? Možná jen maličkost – a možná právě ta změní celý váš den.
Ondřej Vejsada
Proč se dnes bojíme říct, že slon je větší než žába
Zobecnění není rozsudek a výjimka není vyvrácení pravidla. Když řekneme, že se něco děje častěji, neříkáme tím, že to platí pro každého. Jen popisujeme vzorec.
Ondřej Vejsada
Proč nás někdy víc pohorší sebejistý člověk než skutečný sobec
Sebejistý člověk nemusí být sobec ani arogantní. Jen se nenechá snadno zahanbit, zatlačit nebo přesvědčit. A právě proto nás někdy dráždí víc než skutečný sobec.
Ondřej Vejsada
Proč se musíme za vlastní potřeby často nejdřív omluvit
Proč se za své potřeby omlouváme, ještě než je vůbec vyslovíme? Možná jsme si spletli ohleduplnost se sebezapřením. Říct, co potřebujeme, není sobectví.
Ondřej Vejsada
Proč se nejvíc smějeme věcem, které jsme sami zakázali brát na lehkou váhu
Čím víc nějaké téma prohlásíme za nedotknutelné, tím větší máme někdy chuť se mu zasmát. Humor totiž nemusí zesměšňovat problém. Může odhalit naši přehnanou vážnost.
Ondřej Vejsada
Nevím, jak to dopadne. A právě proto můžu pokračovat.
„Nevím, jak to dopadne“ nemusí být známka nejistoty. Možná je to naopak poctivé přijetí reality. Budoucnost totiž nepoznáme přemýšlením, ale až tím, že do ní vykročíme.
| Další články autora |
Metro E: Návrh nové linky Pražany spíš nadzvedl. Proč a kudy má vést?
Vznikne v Praze pátá linka metra? Čtvrtá trasa D se teprve staví a pražští radní již plánují další...
Kousek od Karlova mostu se najíte za 120 korun. Když dodržíte rozvrh, můžete do školní jídelny i vy
Jen pár kroků od Karlova mostu funguje školní jídelna, kde se mohou najíst nejen studenti a...
V motolské nemocnici hořelo. Musely se evakuovat dvě desítky pacientů
Ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka v Praze ve čtvrtek odpoledne hořelo. Nikdo se nezranil, ale...
Pátá trasa metra E dostala zelenou. Radní schválili studii okruhu za stovky miliard
Pražští radní dali zelenou studii proveditelnosti pro pátou trasu metra E. Nová okružní linka má...
Chytrá mapa ví, kde rostou! Dirigent Národního divadla našel hřiby jako z pohádky
Po dlouhém suchu se situace v českých lesích konečně mění. Aktuální mapa Českého...
Invazní včela původem z Asie překvapila vědce na Šumavě. Tak vysoko? divil se
Nečekaný objev zaznamenali vědci z Jihočeské univerzity při terénním průzkumu pastvin divokých koní...
Hračky a firma Baťa? Překvapivé spojení představuje kniha vášnivého sběratele
Po dvaceti letech mravenčí práce na sbírání podkladů a rekonstrukci desítek položek vydal v červnu...
Budoucí tchyně se v hospodě hádaly o peníze, rodiny po sobě házely půllitry
Rušno bylo v úterý večer v jedné z restaurací v brněnských Žabovřeskách. Do konfliktu se tu dostaly...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 559
- Celková karma 9,44
- Průměrná čtenost 159x
Lidi. Vztahy. Společnost. A především sebe sama.
Pozoruji, co s námi dělá naše ego, strach, potřeba být přijímáni, touha mít pravdu nebo přesvědčení, že právě my víme, jak by měl svět fungovat. Zajímá mě, proč se chováme tak, jak se chováme – a proč si přitom často vyprávíme úplně jiný příběh.
Nepíšu proto, abych rozdával univerzální návody na život. Spíš se snažím pojmenovat věci, které všichni nějak známe, ale málokdy se na ně podíváme bez příkras.
Netvrdím, že můj pohled je jediný správný. Dokonce netvrdím ani to, že je správný vůbec.
Trvám ale na jediné věci: na otevřenosti, upřímnosti a opravdovosti.
Zbytek už nechávám na vás.



















