Premium

Získejte všechny články
jen za 49 Kč/měsíc

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

MJ

Souhlasím s většinou postřehů, ale článek míjí podstatu: nepopisuje příčinu, pouze důsledek. Když začne společnost upřednostňovat „emoční komfort“ před svobodou vyjádření, vzniká tlak na přizpůsobení – a z přirozené interakce se stává hra na oběti a viníky.

A to je právě ten problém:

Ve chvíli, kdy přestanou platit sdílené zásady – právní, morální, kulturní – a místo nich nastoupí subjektivní „nepříjemno“, stává se společnost naprosto nestabilní. Ztrácí se měřítko. Všechno je relativní. Stačí být jen dostatečně zručný v tom, jak „správně“ trpět – a můžeš ovládnout prostor, zničit protivníka, vyhrát spor.

Když se každá emoce mění v argument, pravda už nemá místo. A co hůř – i nepřijatelná tvrzení či ideologie si snadno najdou podporu, pokud jsou podána skrze „zranění“ nebo „nekomfort“.

Místo skutečné morálky rozhoduje forma prezentace – a s tím přichází eroze důvěry, odpovědnosti a soudnosti.

Taková společnost je jako stéblo ve větru. Nemá vnitřní osu.

A dřív nebo později tímto stylem řízení emocí zkolabuje – na úrovni kultury, práva i státu.

2 0
možnosti
  • Počet článků 515
  • Celková karma 9,11
  • Průměrná čtenost 162x
Ptali jste se někdy na otázky fungování Vesmíru a lidské společnosti v nejobecnějším smyslu? Já ano a vlastně celý život. Netvrdím, že jsem něco vymyslel či vytvořil – já zkrátka rád pozoruji. Pozoruji a vnímám sebe, své vnitřní reakce. Pozoruji svět a lidi kolem a jejich reakce a interakce. Nedělám si nárok na objektivní pravdu a ani netvrdím, že můj výklad je jediný možný nebo správný. Jediné, na čem opravdu trvám, je moje absolutní otevřenost, upřímnost a opravdovost…zbytek je na Vás.

Co právě poslouchám

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.