Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Foto

Pěkný den. Nejsem si jist, zda-li došlo úplně k pochopení, co jsem psal - týká se to těch, co spokojení nejsou...pokud tedy spokojená jste, pak je přeci vše v pořádku ;-)

Foto

Pane Ondřeji, tady asi mají pravdu všichni. Záleží na každém, jestli spálený toust vyhodí a udělá si nový, anebo jestli si řekne, spálené je na krásu a spálený toust sní. Je to rozmanité - v některých věcech chci více (moje záliby), v jiných věcech se raději spokojím s málem a už nepokouším osud (abych se nestresovala a mohla se v pohodě věnovat těm koníčkům). Jiná doporučení jsou, že máme mít radost z maličkostí - ale to je na jinou debatu, těším se, že se toho zhostíte

Foto

To je právě ten "problém" - že já tuhle hru na pravdu nehraju a to asi občas některé hněte ;-)

ZH

Tak třeba k té práci. Jak mám hledat jinou, lepší, když sám nejsem schopen svému zaměstnavateli nabídnout víc než jen připálený toast?

A takových lidí je docela dost...

Foto

Přesně tak - problém bude zjevně v mém připáleném toastu, než v zaměstnavateli samotném...

RW

Autor začíná z prostředka, píše "...fenomén, kdy se smiřujeme s málem, i když bychom mohli mít víc".

Ale kde přichází z předpokladu, že bychom měli chtít víc? Kde dochází k poznání, že chtít víc je ta jediná správná cesta (navíc pro všechny)? Jaké jsou důsledky, když se společnost přístupem autora bude plně řídit?

Vůbec se nepozastavuje nad tím, že ten toust se NIKDY nespálí sám od sebe, ale spálí ho právě autor. Požaduje od ostatních dokonalost v práci ve vztazích, při snídani požaduje dokonalost i od toustů, ale je on sám schopen dát ostatním dokonalé prostředí v práci či ve vztahu????

Chtít od prostředí dokonalost a pokud není tak z něj utéct je asi ta nejhorší volba, kdy člověk hledá chyby jen v okolí, ale není schopen/ochoten zamyslet se nad tím, jesti on sám dává to co požaduje od okolí...

Foto

Děkuji za názor. Nepřijde mi, že by bylo očekávané moje vyjádření...

  • Počet článků 172
  • Celková karma 9,37
  • Průměrná čtenost 165x
Ptali jste se někdy na otázky fungování Vesmíru a lidské společnosti v nejobecnějším smyslu? Já ano a vlastně celý život. Netvrdím, že jsem něco vymyslel či vytvořil – já zkrátka rád pozoruji. Pozoruji a vnímám sebe, své vnitřní reakce. Pozoruji svět a lidi kolem a jejich reakce a interakce. Nedělám si nárok na objektivní pravdu a ani netvrdím, že můj výklad je jediný možný nebo správný. Jediné, na čem opravdu trvám, je moje absolutní otevřenost, upřímnost a opravdovost…zbytek je na Vás.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.