Proč nám digitální svět krade přátele a dává nám „followery“?

Nahrazujeme opravdové přátele lajky a followery? Digitální svět nás spojuje, ale zároveň vzdaluje. Jak najít zpět hloubku skutečného přátelství v éře povrchních vztahů?

Vzpomínáte si na doby, kdy jste měli opravdové přátele? Myslím ty, co vás znali líp než vy sami. Ty, kteří se objevili s lahví vína nebo pivem, když jste měli náladu na dně, a klidně vás nechali vymluvit, aniž by mezitím kontrolovali svůj telefon. Zdá se, že tenhle typ přátelství začíná mizet. Nahrazují ho lajky, srdíčka a followeři. Je to pokrok? Nebo jsme ztratili něco důležitého, co už se jen těžko vrátí?
Přátelé nebo algoritmus?
Digitální svět nám dává do ruky nástroje, jak být s každým spojený. Zní to jako splněný sen – mít stovky přátel, být neustále v kontaktu a sdílet svůj život s ostatními. Ale kolik z těch stovek lidí vás skutečně zná? Kolik z nich si vzpomene na vaše narozeniny bez notifikace?
Vytvořili jsme si iluzi přátelství, která se měří počtem followerů a lajků. Všimli jste si, že čím víc máte kontaktů, tím méně vám na nich záleží? Protože na skutečné přátelství nemáte čas.
Sdílená radost už není dvojnásobná
Staré přísloví praví, že sdílená radost je dvojnásobná radost. Dnes by se to ale mělo přepsat na „Sdílená radost je dvojnásobný obsah“. Na sociálních sítích neukazujeme svůj život, ale jeho verzi po pečlivém editování. Představte si, že by vám kamarád přišel ukázat své nové fotky z dovolené a předem by oznámil, že všechny upravil ve Photoshopu, aby vypadaly líp. Jak byste to vzali?
Jenže v digitálním světě to děláme běžně. Sdílíme jen to, co vypadá perfektně. Problémy, smutek nebo obyčejné, nudné momenty života? Ne, to se nehodí. A tak si hrajeme na dokonalost, zatímco se v nás hromadí pocit prázdnoty.
Když lajky nestačí
Pamatujete si, kdy vás naposledy někdo doopravdy rozesmál? Nemyslím tím emoji, ale opravdový smích, co vás rozbolí v břiše. Kdy jste naposledy s někým strávili celý večer a prostě jen mluvili? Pokud je odpověď „už je to dávno“, nejste sami.
Naše digitální přátelství je povrchní. Rychle napíšeme „jak se máš?“ a spokojíme se s odpovědí „dobře“. Nikdo se neptá na detaily. A co je horší, když sami potřebujeme mluvit, zjistíme, že lidé nemají čas.
Jak získat zpět skutečné přátelství?
Pokud máte pocit, že váš svět se proměnil v digitální bublinu, je čas ji propíchnout. Začněte tím, že se ozvete přátelům. Ale ne formou zprávy. Zavolejte jim. Nebo je rovnou pozvěte na kávu. A když se sejdete, zkuste odložit telefon. Ano, může to být nezvyk. Ale možná zjistíte, že to stojí za to.
Začněte dávat přednost kvalitě před kvantitou. Raději mít tři opravdové přátele než tři tisíce followerů. A pokud někdo tvrdí, že na opravdové přátelství už není čas, připomeňte mu, že čas je věc priorit.
Závěrem: přátelství není jen nostalgie
Někdo možná namítne, že doba se změnila. Ano, to je pravda. Ale přátelství není závislé na technologii. Je závislé na lidech. A my jsme ti, kdo rozhodují, jakým způsobem ho budeme prožívat.
Pokud vás tohle zamyšlení přimělo zastavit se a zamyslet nad tím, kdo jsou vaši skuteční přátelé, zavolejte jim. Udělejte první krok. Protože opravdové přátelství se nedá měřit lajky – jen tím, kolikrát jste byli u toho, když to ten druhý nejvíc potřeboval.