Pravda je zpravidla chápaná jako výrok, který je v souladu se skutečností. To znamená, že lze dokazovat. Třeba výroky o tvaru Země.

Pak máme výroky typu Tohle jídlo není dobré (v překladu: nechutná mi). To jsou ryze subjektivní výroky, které nemá smysl dokazovat, tedy se na dané téma ani hádat.

Pak jsou výroky, o jejichž pravdivosti neumíme rozhodnout. Příkladem jsou nedávná tvrzení Fikáčka o neexistenci Boha. Takovou neexistenci dokázat neumíme, ať se Fikáček čertí jak chce.

Pak bývá jako pravda označované například nějaké učení. Jenže učení je soubor nějakých výroků, ty pak můžeme podrobit zkoumání podle prvního bodu.

Pak tu jsou vyloženě názory, jejichž pravdivost také nemá smysl zkoumat, Ale lze se o nich hádat až do krve. Například, "tento" (nějaký konkrétní) premiér je skvělý / špatný. Každý má nějaký subjektivní pohled na to, co je dobré nebo špatné, je to vlastně jako u jídla - chutná / nechutná mi. Ale už sem nepatří třeba výrok, že Fiala je nejprolhanější premiér, když lze jasně změřit, že nejprolhanějším premiérem byl Babiš. Lze postavit počty prokázaných lží obou pánů vedle sebe a je hned jasno.

Až na ten poslední odstavec s vámi souhlasím.

Souhlasím.

Spousta lidí si plete pojmy názor x fakt.

Názor nemůžeme uz z podstaty věci hodnotit jako pravdivý nebo nepravdivý. Názor je pouze úhel pohledu, zatímco fakt je ověřený, nezpochybnitelný, a proto pravdivý výrok (např.: červenec je v severním mírném pásmu letní měsíc, CO2 je oxid uhličitý.... apod). Teprve když daný výrok někdo vyvrací, pak lže.

Proto nařknout někoho za jeho názor, byť s tímto názorem nesouhlasíme, za lháře, nebo ho dokonce za jeho názor označit za lháře včetně urážek na jeho adresu, je jasnou ukázkou absolutní netolerance, hlouposti, zaseknutosti, nevychovanosti a podlosti.

Ondřej Vejsada

3. 3. 2025 14:30

Pokud mohu poprosit (i když asi zbytečně) = můj blog není o politice, ale psychologii a filozofii s důrazem na mezilidské chování a hlubinnou introspekci...

Děkuji, Ondra V.