Postřehy od volantu aneb povolání vskutku seriálové

Život za volantem autobusu nabízí víc než jen cestování – je to každodenní setkání se scénami ze slavných seriálů. Připojte se k mé jízdě plné humoru a nečekaných „epizod“!

Víte, nikdy jsem moc nesledoval televizi a nyní, při mém pracovním vytížení, tento přístroj vpravdě nepotřebuji vůbec – ptáte se proč?
Mno – protože celý den sleduji Ulici, pravidelně jezdím k Nemocnici na kraji města a tam dávají Ordinaci, kde pracuje Doktor Martin i Doktor z hor a kde občas potkám Sanitku. Když mám zpoždění, protože na přechodu pouštím Kouzelnou školku, nezbývá mi nic jiného, než jet Rychle a zběsile a to II. i III a říkám si, že je škoda, že nejsem Létající Čestmír nebo neumím krtkovat jak Návštěvníci… A až projedu Náměstíčko s tou svou Plechovou kavalérií, čeká mě i Křižovatka smrti. Ale Muž na radnici dělá, co může, aby v Kolíně všude tekla Dobrá voda. Tam, kde Byl jednou jeden dům je teď Ranč U Zelené sedmy, jak napsali Dva písaři, Bylo nás 5 a stali se z nás Kamarádi. Občas mi nastoupí Rapl, Okres na severu i Žena za pultem. S cestujícími zažívám mnohdy Velmi křehké vztahy. Jezdím celý den neustále dokolečka dokola jak Vraždy v kruhu. Vozím většinu Všech školou povinných. Někteří z nich zavítali do Třetího patra či se stali stálými hosty Hospody. Ne každý prožije svůj Život na zámku a jelikož nemám ani Arabelin prsten či kouzelný klobouk pana Tau, tak můžu jen doufat, že mě do svých spárů nedostane major Zeman a neskončím Na konci světa či jako Přítelkyně z domu smutku, protože některé silnice vypadají jako práce Mata a Pata a jen čekám jaké Tajemství proutěného košíku za rohem vykoukne. A tak věřím, že najdu Dobrou čtvrť, že čeká Prima sezona nebo prostě jen Vlak dětství a naděje. Při snaze zajet k zastávce plné parkujících aut pozoruji Dobrodružství kriminalistiky a Četnické humoresky zároveň (jen pořád nevím, který je Semir a který Gerkhan). Pak si přečtu stížnost, co přišla, a zjistím, že To je vražda, napsala. O pauze zjistím, co se stalo Dnes v jednom domě. No a když jdu pak parkovat, i když mne vítají všichni Přátelé, čeká mne Cirkus Bukowski i Humberto dohromady a cítím se jako (de-)Mentalista a přeji si šťastný Comeback a něco dobrého od Sváti Kuřátka. Jediné, co jsem zatím neměl štěstí vidět byl Sex ve městě, ale co není, může být 😀 zatím jsou to pro mne Akta X. A pak už se jen těším, až mne přivítá Taková normální rodinka a den končí Stmíváním…Ať má Redakce o čem psát. Užívám si Místo v životě, chytám Druhý dech a přemýšlím, kdo mi upřímně poví = jen dál Vyprávěj!!!
Zkrátka = já zvládám většinu seriálů během dne 😉