Hrdina dneška: Žena, která (ne)chce dokonalého muže
Když jsem se nedávno zamýšlel nad tím, co vlastně ženy chtějí, přistihl jsem se při poměrně nečekané úvaze. Co když to, co chtějí, není ani dokonalý princ, ani „normální“ chlap, ale něco, co sami neumíme definovat? A co když je to něco, co ani neexistuje? Není to vlastně geniální strategie?
Proč ženy (ne)chtějí dokonalost?
Všimli jste si někdy, jak ženy mluví o svých ideálních partnerech? Měl by být inteligentní, charismatický, vtipný, silný, citlivý, bohatý, a přitom mít čas na rodinu, domácí mazlíčky, jógu a pravidelné výlety do Paříže. A hlavně – měl by je chápat. Zastavme se u tohoto požadavku. Chápat ženu je jako snažit se popsat duhu všemi jejími barvami, aniž byste byli schopni vidět červenou.
Jakmile je muž příliš citlivý, je to přehnané. Když si dovolí být nekompromisní, je zase necitlivý. Chlap, který čte Nietzscheho, je pro některé ženy příliš intelektuální. A muž, co miluje fotbal, je automaticky podezřelý, že jeho svět začíná a končí u hospodských debat o ofsajdu.
Je to jako hledat jednorožce. A přitom stačí jen... přestat hledat.
Iluze volby – muž jako hrdina nebo projekt?
Žena ve vztahu občas balancuje mezi dvěma póly. Na jedné straně je hrdina, kterého obdivuje a miluje za jeho sílu, vizi a schopnost ji podržet v krizích. Na straně druhé je muž projekt, kterého chce zachránit, přetvořit a doladit. Co je ale problém? Oba póly se navzájem ruší. Hrdinu přetvořit nelze, jinak už není hrdina. A projekt, který se zachrání sám, ztrácí smysl existence.
Jak být (ne)dokonalý muž?
Milí muži, pokud stále doufáte, že jednoho dne najdete klíč k ženské duši, mám pro vás špatnou zprávu: ten klíč neexistuje. Každý zámek je unikát, a než ho stihnete odemknout, žena si pořídí nový. Proto si položte zásadní otázku: Stojí vám za to vůbec něco odemykat?
Nebýt dokonalý je vlastně tou největší výhrou. Proč? Protože dokonalost je nudná. Když si žena stěžuje, že jste neuklidili ponožky nebo zapomněli na její narozeniny, dává vám vlastně šanci na to, aby vás mohla „zachránit“. A zachraňování, to je přece ženská parketa!
Co ženy vlastně chtějí?
Ženy chtějí muže, který bude sám sebou. Ale ne úplně. Chtějí, aby byl muž spontánní, ale jen v určitých situacích. Chtějí, aby byl silný, ale ne příliš. Aby měl emoce, ale ne moc často. A co z toho plyne? Nejlepší strategií je, že žádnou strategii nemáte.
Protože tajemství úspěšného vztahu je jednoduché: Neptejte se, co žena chce. Buďte tam. Ať už je to na její narozeninové oslavě, nebo v supermarketu, když se hádáte, jestli koupit rýži v akci. To, co ženy chtějí, není jednorožec. Je to někdo, kdo s nimi půjde po cestě, aniž by věděl, kde ta cesta vlastně končí.
A víte co? Třeba právě tam je ta dokonalost.
Ondřej Vejsada
Proč někdy odpovíme přesně na otázku – a přesto odpovíme špatně
Někdy odpovíme přesně na otázku, kterou nám druhý položil – a přesto se netrefíme. Protože otázka může být jen maskou pro něco úplně jiného, co se člověk bojí říct přímo.
Ondřej Vejsada
Proč se dnes bojíme říct, že slon je větší než žába
Zobecnění není rozsudek a výjimka není vyvrácení pravidla. Když řekneme, že se něco děje častěji, neříkáme tím, že to platí pro každého. Jen popisujeme vzorec.
Ondřej Vejsada
Proč nás někdy víc pohorší sebejistý člověk než skutečný sobec
Sebejistý člověk nemusí být sobec ani arogantní. Jen se nenechá snadno zahanbit, zatlačit nebo přesvědčit. A právě proto nás někdy dráždí víc než skutečný sobec.
Ondřej Vejsada
Proč se musíme za vlastní potřeby často nejdřív omluvit
Proč se za své potřeby omlouváme, ještě než je vůbec vyslovíme? Možná jsme si spletli ohleduplnost se sebezapřením. Říct, co potřebujeme, není sobectví.
Ondřej Vejsada
Proč se nejvíc smějeme věcem, které jsme sami zakázali brát na lehkou váhu
Čím víc nějaké téma prohlásíme za nedotknutelné, tím větší máme někdy chuť se mu zasmát. Humor totiž nemusí zesměšňovat problém. Může odhalit naši přehnanou vážnost.
| Další články autora |
Metro E: Návrh nové linky Pražany spíš nadzvedl. Proč a kudy má vést?
Vznikne v Praze pátá linka metra? Čtvrtá trasa D se teprve staví a pražští radní již plánují další...
Přes sto let staré turbíny stále pracují. Česko ukrývá unikátní průmyslové dědictví
Voda, turbína a poctivé řemeslo. Zdánlivě jednoduchý princip dokáže fungovat neuvěřitelně dlouho....
Chytrá mapa ví, kde rostou! Dirigent Národního divadla našel hřiby jako z pohádky
Po dlouhém suchu se situace v českých lesích konečně mění. Aktuální mapa Českého...
Pátá trasa metra E dostala zelenou. Radní schválili studii okruhu za stovky miliard
Pražští radní dali zelenou studii proveditelnosti pro pátou trasu metra E. Nová okružní linka má...
Trolejbusy, jaké Praha ještě neviděla: policejní, obojživelné i popelářské vozy
Co kdyby po Praze jezdil trolejbus pro prezidenta, policejní hlídku nebo třeba popeláře? A co...
Dálnici D11 zastavila hromadná nehoda. Komplikace byly v obou směrech
Dálnici D11 na 33. kilometru ve směru na Hradec Králové v sobotu kolem poledne zablokovala nehoda...
O prohlídky rekonstruovaného areálu Bekon byl v Hrádku nad Nisou velký zájem
O prohlídky rekonstruovaného areálu bývalé textilky Bekon v Hrádku nad Nisou na Liberecku byl dnes...
Palačovská spojka se otevřela cyklistům. Klíčové spojení Valašska s dálnicí je skoro hotové
Obyvatelé Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje se dnes mohli poprvé projít a projet po...
Rychlá jízda v zatáčce skončila totálním zničením vozidla v příkopu
Mladý řidič v osobním voze značky BMW nezvládl u Přerova vlivem nepřiměřené rychlosti průjezd...

Porodnice roku 2026: Přidejte recenzi a hrajte o tisícové ceny. Hlasovat můžete až do listopadu
Chystáte se v příštích týdnech či měsících rodit, nebo už máte zkušenost z posledních let? Zapojte se do dalšího ročníku oblíbené Porodnice roku a...
- Počet článků 560
- Celková karma 9,52
- Průměrná čtenost 159x
Lidi. Vztahy. Společnost. A především sebe sama.
Pozoruji, co s námi dělá naše ego, strach, potřeba být přijímáni, touha mít pravdu nebo přesvědčení, že právě my víme, jak by měl svět fungovat. Zajímá mě, proč se chováme tak, jak se chováme – a proč si přitom často vyprávíme úplně jiný příběh.
Nepíšu proto, abych rozdával univerzální návody na život. Spíš se snažím pojmenovat věci, které všichni nějak známe, ale málokdy se na ně podíváme bez příkras.
Netvrdím, že můj pohled je jediný správný. Dokonce netvrdím ani to, že je správný vůbec.
Trvám ale na jediné věci: na otevřenosti, upřímnosti a opravdovosti.
Zbytek už nechávám na vás.



















