Ondřej Vejsada
- Počet článků 212
- Celková karma 9,43
- Průměrná čtenost 173x
Ondřej Vejsada
Když je neřešení tím nejlepším řešením
Ne všechno v životě je úkol k řešení. Někdy největší úlevu nepřinese odpověď, ale přijetí. Možná nejsi v krizi – jen vyčerpaný z vlastních myšlenek. A to nejlepší, co můžeš udělat? Přestat je řešit.
Ondřej Vejsada
Funkční, ale vyhořelý. Jak se z nás stali stroje na splněné úkoly
Fungujeme. Slovo, které dnes neznamená klid, ale přežívání. Vyhoření už není jen manažerská diagnóza – stává se důsledkem života na výkon. Co když největší síla je dovolit si prostě být?
Ondřej Vejsada
Slušnost jako slabost? Proč nám dnes vadí být normální
Dnes se slušnost tváří jako slabost. Kdo nekřičí, jako by nebyl. Možná ale právě ti tišší a obyčejní drží svět pohromadě víc než ti hlasití.
Ondřej Vejsada
Dospělost jako přetvářka. Proč se všichni tváříme, že víme, co děláme
Dospělost jako iluze kompetence: tváříme se, že víme, co děláme, ale uvnitř často tápeme. Možná opravdová dospělost začíná až přiznáním, že nemáme návod.
Ondřej Vejsada
Když nám to v hlavě nemyslí. A proč je to v pořádku.
Někdy jsme jasní jako lotos nad hladinou, jindy jen těžká mlha v hlavě. A to je v pořádku. Vědomí není chyba v systému, ale vlnění, které nemusíme řídit.
Ondřej Vejsada
Víte, co chcete? Anebo jen víte, co by se chtělo po vás?
Víte, co opravdu chcete? A nebo jen naplňujete očekávání druhých? Někdy je nejtěžší přiznat si vlastní touhy bez filtrů, kompromisů a hlasů v hlavě.
Ondřej Vejsada
Když se z wellness stane well-less: Jak jsme si z relaxu udělali další stres
Z odpočinku se stal projekt. Měřený, plánovaný a sdílený. Jenže čím víc se snažíme relaxovat, tím víc nás to stresuje. Nechceme zpátky obyčejné nicnedělání?
Ondřej Vejsada
Šablony? Děkuji, nechci. Realita se mi mezitím stejně někam odsunula
Toužíme po šablonách, návodech a jistotách – ale realita si mezitím dělá, co chce. Co když dospělost není o kontrole, ale o odvaze improvizovat?
Ondřej Vejsada
Stydíme se být pro? aneb odvaha stát si za radostí
Být proti je snadné a populární. Ale dokázat říct, co podporujeme a co máme rádi, chce odvahu. Není načase přestat se stydět za radost – a stát si konečně za tím, co nám dává smysl?
Ondřej Vejsada
Vítězí lež? Ne nutně. Stačí jí, když prohraje pravda
Pravda dnes nemusí prohrát v přímém souboji – často jí stačí, když ji přestaneme hledat. V době relativizace a otupělosti se totiž i lež tváří jako názor.
Ondřej Vejsada
Život je analogový! A kdo tvrdí opak, ten ještě neprožil výpadek wi-fi při rande naslepo
Digitální svět chce jasno a jistotu. Ale život je plný nejistot, nuancí a nelogičností. A právě v tom je jeho krása. Život je totiž pořád analogový.
Ondřej Vejsada
To naše věčné škatulkování. Aneb proč vám „dobrý člověk“ nic negarantuje
Škatulky a nálepky realitu nezmění. Důležitější než „dobrý“ nebo „špatný“ je otázka: Funguje to? A co to zanechává?
Ondřej Vejsada
Chceš mít věci pod kontrolou? Tak na to rychle zapomeň.
Touha mít vše pod kontrolou je jen iluze – a často převlečený strach. Místo ovládání druhých zkus raději znát sám sebe. Protože když máš sebe, zvládneš i chaos.
Ondřej Vejsada
Co nesnáší Velký Algoritmus aneb jak se chovat, abyste se neztratili v matrixu
Internet už není knihovna ani tržiště. Je to kasino, kde Velký Algoritmus rozhoduje, kdo bude vidět a kdo zmizí. Jak přežít v době, kdy tvoříme víc pro stroje než pro lidi?
Ondřej Vejsada
Vyhoření z volného času aneb umět si neodpočinout jako životní styl
Dovolená jako stres, odpočinek jako výkon a nuda jako selhání? V moderním světě umíme všechno — kromě skutečného klidu. A právě to nás paradoxně vyčerpává.
Ondřej Vejsada
„Všechno je toxické!“ aneb jak jsme se stali oběťmi vlastní přecitlivělosti
Ve světě, kde je všechno „toxické“, vítězí dotčenost nad humorem a přecitlivělost nad zdravým rozumem. Neztratili jsme tím něco důležitějšího?
Ondřej Vejsada
Generace „instantní spokojenosti“ aneb proč neumíme čekat na dobré věci
Jsme generací, která chce všechno hned. Ale ty nejcennější věci v životě – klid, láska, smysl – potřebují čas. A my už neumíme čekat.
Ondřej Vejsada
Když tě někdo triggerne. Aneb: Co dělají naše emoce za našimi zády
Jedna věta, jeden názor – a jsme v emocích po uši. Trigger nás nespouští zvenčí, ale odhaluje, co si nosíme uvnitř. Umíme s tím vůbec naložit jako dospělí?
Ondřej Vejsada
Řešení? Neřešit to! aneb když hrajete fotbal a někdo vám hodí brusle
Chcete pochopit ženský svět pomocí logiky? Gratuluji – právě jste si obuli brusle na fotbal. Možná je čas přestat řešit a začít jen... být.
Ondřej Vejsada
Rozumíš mi, nebo mi jen odpovídáš?
Rozumíme si, nebo jen mluvíme? Někdy slova neslouží k domluvě, ale k ovlivnění emocí. Umíte poznat, kdy jde o obsah – a kdy o účel?
Ondřej Vejsada
Problém? Vymlčíme… aneb zamlčená pravda jako tichá bomba
Mlčení není klid. Je to jen poklička na hrnci, co jednou přeteče. Zamlčené problémy nemizí — jen tiše čekají, až vybuchnou ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte.
Ondřej Vejsada
Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi… kdo mě dnes bude soudit?
Díváme se do zrcadla, ale hledáme v něm pohled druhých. Co když ale největší změna není v tom, jak vypadáme – ale proč se na sebe vůbec díváme?
Ondřej Vejsada
Začnu znovu. Od zítřka. Anebo po smrti.
Kolikrát už jste si řekli: „Musím začít znovu“? Možná to ale není řešení, jen útěk. Skutečná změna nepřichází s novým já, ale s odvahou zůstat a navázat tam, kde jsme to kdysi vzdali.
Ondřej Vejsada
Bože, to je ale debil! (aneb blbečci všech zemí, spojte se)
Každý máme doma malého soudce, který rozdává nálepky a cítí se nad věcí. Jenže co když si o nás ostatní myslí totéž?
Ondřej Vejsada
Čelit strachu – no jo, ale jak?!
Strach neodezní rozumem. Nepomůže přesvědčování ani útěk. Co ale opravdu funguje? Zážitková terapie, která vás naučí držet hada v dlani – a zjistit, že vlastně vůbec není slizký.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
