Vyváženost politického zpravodajství

Ano, je třeba mávat redaktorovi před nosem audity, které mají v mých očích úplně stejnou vypovídací hodnotu, jako ty revize v koncentráku. Dáme jim znovu možnost relativizovat a překrucovat historii.

To slovo miluji! Nevím přesně, kde se vzalo, ale podezřívám z toho nějakou tu podivnou radu pro televizní a rozhlasové vysílání, která je prodlouženou rukou politických stran a pod rouškou „vyváženosti“ tlačí tím či oním směrem.

V praxi to znamená, že se musí do debaty pozvat vždy zastánci obou názorů. Tedy plus a mínus, zřejmě proto, aby výsledkem byla nula. Pokud bude v deset večer na čtyřiadvacítce například Božena Němcová hřímat o komunistický zločinech, vzápětí prohlásí pološílená Semelová, nebo dietní Grospič bez chuti a zápachu, že jsou to jen pomluvy. Nic naplat, že ty zločiny byly dávno doloženy a prokázány. Dáme jim znovu možnost relativizovat a překrucovat historii.

Když budu tenhle případ hodně, ale hodně extrapolovat, měl by po dokumentárním filmu o Osvětimské továrně smrti následovat komentář představitele III. Říše, který by řekl zhruba toto: „Je to kampáň a účelovka, my máme k dispozici řadu zpráv o návštěvách zástupců mezinárodního Červeného kříže v tomto pracovním táboře. Nikdy žádná pochybení nebyla shledána. Nikdy!“

Ano, je třeba mávat redaktorovi před nosem audity, které mají v mých očích úplně stejnou vypovídací hodnotu, jako ty revize v koncentráku.

Ona se ta „vyváženost“ dá zařídit i tak, že se některá zpráva vůbec do zpravodajství nedostane. Významnou roli hraje také to, jakým obrazovým materiálem se doprovodí a jakou dostane pozici při řazení zpráv. Někdy je nutné si počkat na zásadní sdělení, které přijde až po názoru na letošní houbařskou sezonu. Kdyby to byl alespoň nějaký opravdový Smotlacha. S tím se televize neobtěžuje, stačí Máňa z Horní Dolní.

Takže sice víme, jakou očekává Standa z Litoměřic letos sklizeň kedluben, ale co důležitého se děje ve světě a za našimi humny, se nedozvíme.

Úplně nejlíp dodržují vyváženost bulvární televize, ač nemusí. Příběh svého okradení, znásilnění, pochybení lékařů, poškození ze strany šmejdů, atd. (laskavý čtenář si doplní sám) nám sdělí plačící matka, je dobré ukázat ubohé dítě, nebo stařečka v posledním tažení a pak střih a redaktor televize stojí před panelákem a tiskne jeden z mnoha zvonků. Nikdo se neozývá. Dramatická pauza. Načež se redaktor otočí do kamery a procítěně řekne: „Názor jednatele firmy se nám nepodařilo získat. Firma na uvedené adrese vůbec nesídlí.“

Vyváženost by mohla také znamenat návrat k facce za facku. Občas bych byl docela pro.