ODS jsem v malém zakládal. Pak si tam Václav Klaus natahal spoustu komunistů a neudržel kormidlo doprava. Pravicová politika v Česku není možná, přesvědčoval mne Tomáš Julínek! Mně hlavně vadí ambivalentní přístup k EU, a že kmotři v pozadí zůstali. A Petr Fiala není ani charismatický vůdce ani moudrý politolog! Nejen v ODS, ale i v těch menších stranách, které zatím neuznáváte, je řada kvalitních politiků!

Neměli bychom pokračovat v koloniální politice Západu, která se snažila rozparcelovat Čínu před WWI včetně Německa a Češi jenom litovali, že se toho nemohou účastnit. Díky bohu. A to tam žádní komunisté nebyli. Ti se tam objevili až díky této imperiální politice. Hanba Vystrčilovi.

Asi jsem četl úplně jiný projev.

Celý článek respektuji jako Váš názor, ale ke konci se nemohu nevyjádřit k větě: " Teď není čas na drobné půtky, teď jde o samu podstatu demokracie a právního státu, takže musí nějaké ty animozity stranou.

Zdroj: https://ondrejsebesta.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=756859";.

Sám sebe přesvědčujete jak by to mělo být a chystáte se volit stranu, jejíž vedení drží zcela opačný postoj. A ten zcela jiný postoj - léty provařený a ze všech směrů kritizovaný jako destruktivní - denně předvádí. Není jediného vystoupení nejužšího vedení ODS, kde by nezazněla jedna a ta samá nemoudrá starost o barvu lodě do které skutečně reálně teče. .

Jinými slovy : "Jen - se spálí dvakrát" .

Víte, v čem je mimo jiné rozdíl mezi tím, když Havel řekl svá slova o neutěšeném stavu naší země, a tím, že Vystrčil si hraje na hrdinu?

Havel byl tehdy představitelem dřívějších disidentů, kteří to říkali už dlouhé roky. Jakkoli mě potom v roli prezidenta zklamal, tak ta jeho tehdejší slova byla logickým pokračováním toho, co dělal už předtím.

U Vystrčila je tomu jinak: On je politikem za ODS, která měla několik ministerských předsedů a několik ministrů zahraničí. A tehdy, když nesli vládní odpovědnost, neudělali ani jeden krok k tomu, aby například uznali nezávislost Tchaj-wanu. Například za vlády ODS a jejích dnešních spojenců byla uznána nezávislost Kosova, leč nezávislost Tchaj-wanu nikoli. A najednou, když jsou v opozici a mohou se schovávat za nedostatek možnosti v této věci, jsou náramní hrdinové.

Jako ti, z kterých se po skončení německé okupace vyklubali náramní odbojáři, nebo ti, z kterých se po listopadu 1989 vyklubali stateční disidenti.

Velmi výstižné.