Sociální tarif

Kdo sleduje mé texty, ví, že jsem už před několika lety navrhoval, aby domácnosti platily za spotřebu elektřiny podle odběru. Samostatně žijící důchodkyně byl měla ten nejnižší tarif skoro zadarmo, protože si občas jen uvaří drožďovou polévku nebo hrnek culifindy, do které si naláme kůrky. Při odběru nad určitou hranici by se domácnost dostala do běžného tarifu a ti, kteří cítí potřebu mít v každé místnosti klimatizaci a na zahradě ohřívaný bazén, by platili tu nejvyšší taxu. Bylo by to sociálně citlivé a zároveň by to nutilo spotřebitele k šetření elektřinou.

Tohle jsem nedávno vyprávěl našim kanadským přátelům a ti na mě koukali jako, že mám pocit, že jsem objevil světadíl, a přitom to u nich takhle funguje už nějakou dobu. Dokonce můj nápad vylepšili do té míry, že sledují ke konci měsíce elektroměr, aby nepřelezli do vyššího cenového pásma.

Naši šikulové ve vládě s tím teď přicházejí také, zatím neznáme podrobnosti a jen doufám, že si prostudovali zkušenosti zemí, které to již zavedené mají.

Mezi námi řečeno, je to vlastně převlečené progresivní zdanění, což je sprosté slovo, které tahle vláda nikdy nemůže vyslovit. Nevím, kde se vzalo to přesvědčení, že zdanit vysokopříjmové skupiny občanů je levicový vynález zavánějící socíkem. To by pak země jako USA nebo Švýcarsko přímo kráčely ke světlým zítřkům.

Každý, kdo umí trochu počítat, musí dojít k tomu, že bez progresivního zdanění postavit vyrovnaný rozpočet nelze, protože těch, kteří pobírají důchody a různé sociální dávky přibývá a přibývat bude. Zaplatit to samozřejmě mohou pouze ti, kteří mají nadprůměrně vysoké výdělky. Argument, že to je demotivační, že trestáme schopné, je lichý, protože daně a smrt jsou odedávna jediné dvě životní jistoty.

Další říkají, že progresivní daň způsobí odliv našich firem do zemí, kde jsou daně nižší. To se vyplatí jen opravdu velkým, hlavně nadnárodním firmám, nesmíme zapomínat na vedlejší náklady takového domicilu, jako jsou právníci, daňoví poradci atd.

V neposlední řadě jde také o sociální smír. Ne toho typu, kterým vyhrožuje odborový příživník, ale koho asi budou volit ti méně úspěšní, když se ke konci měsíce sotva protlučou? Liberální demokraty ne, raději populistu, který jím všechno slíbí. V takovém případě budeme nový domicil hledat nejen pro naše firmy, ale i sami pro sebe!

PS: Proslýchá se, že si chce ministr financí nechat změnit jméno. Ten Stan v jeho příjmení teď není úplně marketingově ideální:-)