Přímá volba a referenda

Ještě máme v živé paměti, jak jsme jásali, že už nebude volba českého prezidenta předmětem nějakých poslaneckých čachrů či dokonce trafik a úplatků. Několik potupných kol a nakonec je pan profesor zvolen hlasy komunistů. Nebo zradou dvou  zelených poslankyň? Příště si rozhodneme sami v přímé volbě. Žádné stranické sekretariáty, žádná korupce. Hurá!

Rychle jsme vystřízlivěli. Místo kuloárních dohod mediální lži, místo pletich nejasné financování kampaní a podpásové špinění oponentů. Všechno je dovoleno, ani omlouvat se vítěz nemusí. Pachuť zůstává.

V přímé volbě (a co jiného je referendum) hlasují všichni, kdo se dostaví. Bez rozdílu vzdělání a schopnosti vlastního úsudku. Gaussova křivka napovídá, že těch, kteří skočí na každý špek či koblihu, je víc, než těch přemýšlivých. Tomu odpovídá výsledek. Kdo ještě včera pochyboval a námitky nepřátel přímých voleb odrážel jen tím, že nevyhrál jejich kandidát, ten ať se podívá přes plot:

Británie – vylhaná Brexitová kampáň postavená na „splendid isolation“ a ujištění, že jim bude bez EU líp. Jak to dopadalo? A to ještě není konec!

Ukrajinský prezident – šašek bez jakýchkoli politických zkušeností a schopností. Kdyby to nebylo k pláči, tak by se musel jeden začít smát.

My si zvolili v anketě o neslavnějšího Čecha Járu da Cimrmana a už ho máme na Hradě. Všeuměla, který zachází s ústavou jako s cárem papíru a má pocit, že mandát přímo do občanů mu k tomu dává oprávnění. Kdo přijde příště? Taky nějaký komik, silikonová celebritka nebo YouTuber se záplavou followerů?

Přímá volba je možná pouze v zemích jako je Švýcarsko, kde je obrovská tradice referend a kde jsou obyvatelé natolik vyspělí, že jsou schopni hlasovat proti prodloužení dovolené, či pro zvyšování daní, protože opak by snižoval konkurenceschopnost jejich výrobků.

Proto je třeba snahy o zavedení referenda (pokud možno na všechno) jednoznačně odmítnout a jejich propagátory poslat tam, kam patří. Totiž do propadliště dějin, které se nachází na Východě.

Nedáno jsem slyšel v rádiu, jak to dělají ve Finsku. Děti si už ve třetí třídě ve škole hrají na dětské zprávy a je jim vštěpována schopnost se kriticky podívat na politiku a politiky. To je cesta ven! My je raději učíme -ný, -natý, -itý, -ičitý, -ečný, -ový, -istý, -ičelý, nebo jak to bylo...