Politický marketing

Podíval jsem se na definici slova „marketing“ podle Americké marketingové asociace: 

„Marketing je činnost, soubor institucí a procesů pro vytváření, komunikování, dodávání a výměnu nabídek, které mají hodnotu pro zákazníky, klienty, partnery a společnost jako celek.“

Mně tam kupodivu chybí to nejdůležitější. Není přece možné vytvářet jakékoli prostředky, reklamu či jiné procesy na podporu prodeje zboží či myšlenek bez důvěrné znalosti trhunebo alespoň příslušné cílové skupiny.

To by se pak mohlo stát, že budeme nabízet chladničky Eskymákům, elektropřístroje Indiánům v amazonském pralese, mrtvému zimník či padák v ponorce.

Když se posuneme od nabízení zboží a služeb směrem k politice, tak musí být postup identický. Dříve se při studiu potřeb voličů pátralo po tom, po čem touží, dnes se čím dál více pracuje s tím, čeho se naše cílová skupina obává.

Pokud tedy v první polovině 20. století slibovali sociální demokrati dělníkům kratší pracovní dobu, lepší pracovní podmínky a vyšší výdělky, bylo to stejně legitimní, jako to, co nabízeli agrárníci zemědělcům, či podnikatelské strany živnostníkům. Nechme stranou jak realistické sliby to byly, nakonec byly ve vyspělých státech v podstatě splněny. Bylo tedy třeba hledat jiná lákadla a trochu přitvrdit. Přešlo se ke strašení. Stačí zjistit, čeho se naše cílová skupina bojí a řádně ji vyděsit.

Tradičně se ženy obávají o děti a zdraví své rodiny. Zorganizujme tedy odchod lékařů do zahraničí, vysvětlíme voličům čí je to vina a to že po jejich odchodu nebude stát schopen zajistit dostatečnou péči. Podobně je tomu i u učitelů, ale ti naštěstí neumí(!) žádné cizí jazyky, takže nemají kam odejít. 

Tradičně se vytahuje také Sudetská karta. Stačí napsat, že někdo zase zpochybnil Benešovy sekretydekrety a že se Němci co nevidět vrátí pro své majetky.

Občané naštvaní obrovským rozkrádáním za vlády ODS a ČSSD velmi citlivě reagovali také na „boj proti korupci“. Trochu si u toho nebožáci nevšimli, že jej vyhlásil druhý nejbohatší občan republiky, který právě díky ní a pohybu na hraně zákona, tak zázračně zbohatl. Můj táta tomu říkal, že křičí: „chyťte zloděje“.

Pochopitelně nejlépe fungují migranti, které podobně jako paní Columbovou u nás zatím nikdo neviděl, ale každá bába s nůší se díky mediální masáži domnívá, že číhají za nejbližší popelnicí.

A pak stačí nabídnout řešení: To naše strana, to náš vůdce vám s tímto problémem jako jediný pomůže. Ti ostatní to zavinili – od těch je třeba se distancovať! Je čas na změnu!

Jsou v honbě za hlasy tak bezostyšní, že by Japoncům klidně slíbili, že za jejich vlády už nebudou zemětřesení, na Floridě hurikány, v Kalifornii požáry, na Sibiři zima a na Islandu půl roku tma. 

A někteří voliči jim zas a znova uvěří. Protože věřit chtějí.