Morální kompas

Dobrovolně jsme se svázali zákony, abychom se osvobodili, očekáváme, že můžeme na zelenou bezpečně projet křižovatkou, neboť ti, již mají červenou, stojí. Že můžeme jí do lesa na houby a nevyskočí na nás nějaký Rumcajs.

Kamarádův syn píše, že už se v tomhle světě nevyzná. Není sám, já taky ne. Někdo vypnul magnetické pole, kompas přestal fungovat a my bloudíme. Minimálně dva tisíce let budujeme civilizaci na základě římských zákonů, Desatera a dalších norem. Zvykli jsme si, že hrajeme na předem nalajnovaném hřišti, takže víme, který míč je ještě „in“ a který „out“. (Pokud není sudí podmazaný! Jsme na tom v tolerováni korupce opravdu lépe než Ukrajina?)

Takže nám sice vadí, když vyhraje tým nebo strana, které nefandíme, ale dokážeme vítězi pogratulovat, případně přežít funkční období politiků, které jsme nevolili. Je nám jasné, že mimo náš civilizační okruh je na mapě napsáno „hic sunt leones“, ať už se jedná o náboženské tmáře, pseudokomunisty, diktatury nebo území, kde probíhají kmenové války s třináctiletými kluky ověšenými kalašnikovy. Ale tady u nás, kde jsme se dobrovolně svázali zákony, abychom se tím osvobodili, očekáváme, že můžeme na zelenou bezpečně projet křižovatkou, neboť ti, již mají červenou, stojí. Že můžeme jí do lesa na houby a nevyskočí na nás nějaký ozbrojený Rumcajs. Že si můžeme uložit v bance pracně naspořené peníze, abychom měli rezervu na stáří a nepřijdeme o ně. Že se naše děti a vnoučata ve škole něco pro život naučí a v Motole nám poskytnou včasnou a kvalitní lékařskou péči.

A to všechno najednou neplatí. Ono to není zas tak „najednou“, náš civilizovaný (západní) svět už léta bez reakce přihlíží, jak si všichni možní padouchové dělají, co chtějí. OSN je díky právu veta v klinické smrti, ICC je zpolitizovaný natolik, že se jeden členský stát EU rozhodl nezatknout premiéra Izraele, když tam přijel, přestože je na něj vydán mezinárodní zatykač. Co je horší? Ten nemravný zatykač, nebo nerespektování rozhodnutí soudu? Nebo je horší prezidentský kandidát, který se nesmíří s prohrou ve volbách a málem rozpoutá občanskou válku, bez uzardění vyhrožuje několika zemím, že si násilím přisvojí části nebo celé jejich území, soudce dostává hecováním svých fanoušků do situace, kdy nemohou nezávisle rozhodovat, protože se bojí o život?

Je opravdu nutné, abychom se vrátili pod skalní převis do prvobytně pospolné společnosti, kde tlupě divochů bude opět velet ten nejsilnější a nejkrutější jedinec bez morálního kodexu?

Nebo je nutné, abychom prošli nukleární katastrofou a putovali zdevastovanou krajinou s veškerým majetkem naloženým na vozíku ze supermarketu?

Já bohužel odpověď nemám a ani nevidím nikoho, kdo by dokázal to magnetické pole zapnout, aby opět začal fungovat morální kompas, a aby nikdo těm, kteří se chovají jako zvířata, už netleskal. Prozatím je volí v našem civilizačním okruhu až polovina lidí a voda stoupá…