Komu slouží mýty a bludy?

Často slýcháme různé nepravdy, jejichž účelem je rozeštvávat EU. Vzal jsem si jako příklad cenu elektřiny, která je prý je v Německu o mnoho levnější než u nás, jelikož mi jim ji tam levně vyvážíme! No, fakta jsou trochu jiná. Německá domácnost platí za 1 kWh 0,42 € a naše 0,32 €, rozdíl činí tedy cca 25 % v náš prospěch. Už slyším jak nějaký poloslovenský, polojaponský, nebo „konečný“ myslitel namítne, „no jo, při jejich platech, je to sranda“!

Je mi jasné, že budu nenáviděn stejně jako M.P.A., když řeknu, že problém není ve vysoké ceně, ale v tom, že my málo vyděláváme a špatně hospodaříme. A to jak doma, tak i ve státě. Naše podniky jsou pouhými montovnami pro zahraniční matky či odběratele, mají nízkou efektivitu, nedostatečně investují do robotizace a digitalizace, mají příliš mnoho zaměstnanců, strojový park je zastaralý a energeticky náročný.

Veškeré handrkování o státní rozpočet, přesouvání částek mezi jednotlivými kapitolami je pouhou ztrátou času, protože vezměte si chlup na dlani, když tam není. Parlament slouží pouze k tomu, aby se před kamerami poslanci a senátoři předváděli. Zabývají se margináliemi, které skutečné problémy neřeší a čas běží. Předběhli nás už i Poláci. Jediná smysluplná legislativní iniciativa by měla směřovat ke zjednodušení podnikatelského prostředí, odbourání byrokratických překážek, urychlení digitalizace. Je třeba konečně projevit odvahu a začít hovořit například o školném na VŠ a studentských půjčkách, redukci počtu obcí a jejich konšelů a nerozdávat peníze na potkání, nýbrž pouze za zásluhy. Taky bych si posvítil na NGO.

Nač má vláda NERV a rozpočtovou radu, když jejich náměty padají pod stůl? Stejně je příští rok nikdo volit nebude, nebylo by tedy dobré aspoň s čistým štítem odejít a nechat po sobě solidní a odpovědný odkaz?

Místo toho ze sebe dělá premiér kašpara a pravděpodobně si ani neuvědomuje, že už je nějakou dobu mimo mísu. A ostatní partaje vládní koalice, které jsou na hraně volitelnosti, věří na zázraky? Bývaly doby, kde měly politické strany program, který se snažily plnit. Pokud se to občanům nelíbilo, zvolili si za čtyři roky jinou partaj, která měla jiný program. Nešlo jim jen o pouhé znovuzvolení. Voliči mohli věřit, že mají politici nějaké přesvědčení. Jaké má přesvědčení koalice Spolu, která je už také něco jako „catch all party“. Voliči mají výběr mezi všehoschopným Burešem a impotentní koalicí. Potěš Pánbů!