Jedna drobná paralela by tu byla

To dilema bylo za války i za komunistů totiž úplně stejné: Hrát či nehrát, zpívat, či nezpívat. Nutno podotknout, že oba případy platí přes kopírák zároveň i pro jejich kolegy a kolegyně – herce a herečky, zpěváky a zpěvačky

Král komiků byl po válce kvůli údajné kolaboraci vláčen po soudech. Nakonec mu prokázali účast pouze v jednom rozhlasovém skeči, který zesměšňoval ministra Jana Masaryka. Kromě toho nemohl popřít občasné styky s německými pohlaváry, kteří jej znali z filmů. Vznikaly totiž dvojjazyčně, takže byly populární i v Německu. Bránil se, že takovým stykům nešlo úplně zabránit, prostě za ním chodili i domů. Pozvání odmítal s odůvodněním, že je nemocný. To vše znamenalo devastaci jeho kariéry. Pracoval pak v nějakém rekreačním zařízení ROH, kde směl pro hosty předvést pár skečů. Později, už dost nemocný, jezdil se estrádním programem po okresech, ale to už byl jen smutný konec.

Národ mu neodpustil velké jmění, které získal jak za filmové role, tak ve svém divadle i za vystupování v reklamách. Například na pneumatiky Baťa nebo vozy Aero.

Král popu možná, tak jako ostatní umělci, kteří kolaborovali s komunisty, zaznamenal po listopadu dočasný pokles zájmu, ale to nebylo tím, že by dramaturgové dostali nařízeno ho nehrát, ale média hledala nové možnosti, když už nebyla vázána procenty povinných častušek. Přišla vlna originálů místo českých coververzí. Žádný soud se nekonal, přestože účast na antichartě, kde jako interpret prohlášení sehrál jednu z hlavních rolí, je nesporná. Sám se jen trapně vymlouval až do konce života. O stycích s partajní věrchuškou není možné pochybovat, soudruzi by se přeci nespokojili jen s tím, že by tam nějaký jeho podomek nosil desátky v markách.

Zajímavé je, mu národ jeho nesmírný majetek odpustil. Něco se asi od doby Vlasty Buriana změnilo. Dnes už nám nevadí ani miliardáři.

To dilema bylo za války i za komunistů totiž úplně stejné: Hrát či nehrát, zpívat, či nezpívat.

To be fair, nutno podotknout, že oba případy platí přes kopírák zároveň i pro všechny jejich kolegy a kolegyně – herce a herečky, zpěváky a zpěvačky. U těch historických je vám jasné, že mluvím o paní Baarové a Mandlové, někteří herci se rychle vykoupili příklonem ke komunistům. Ta současná jména nebudu z pochopitelných důvodů jmenovat, ta si laskavý čtenář dosadí sám. Někteří z nich mají vyznamenání již od třetího režimu!