Jde o kouř, nebo o svobodu?

Pod heslem „nové staré kamarády neseženeš“ sešli jsme se s přáteli z dětství. Pro setkání jsme nezvolili Státní operu ani Oblastní muzeum dělnického hnutí, ale jednu vinohradskou restauraci. Ona hospoda sestávala se z lokálu a dvorku ve vnitrobloku. Na dvorek umístil rozumný hostinský několik stolů s popelníky. Uvnitř byla pouze jedna dvojice, která držíce se nejen za ruce, by bývala asi raději ležela, než seděla. Zato na dvorku bylo živo! Seděli tam pospolitě kuřáci i nekuřáci spříznění volbou. Vybrali si sezení venku, přestože léto už bylo dávno pryč. Důležitá je ale ta svoboda moci si vybrat! Nejsem si jist, že v tom protikuřáckém tažení jde hlavně o zdraví. Mám stále silnější pocit, že jde spíše o boj za svobodu volby, kterou nám už zase nějaká instituce bere. Za cigarety si totiž můžeme dosadit cokoli jiného, co je nám zakazováno a ten, kdo zakazuje se jen schovává za péči o naše zdraví, či cokoli jiného. Tyto instituce totiž vědí daleko lépe, než my, co nám škodí a co nám naopak prospívá. Neváhají nás ochránit před námi samými! Problém je v tom, že přesně kvůli tomu jsme zvonili klíči. Že za nás rozhodoval svévolně někdo jiný podle svého „vědeckého“ názoru. Chránil nás před dekadentní západní kulturou, před nebezpečným cestováním do zahraničí, během dvou let měnil chlapce v muže, atd.

Je mi líto, že lékaři a další nadšenci, kteří to zřejmě mysleli dobře, skočili na špek a stali se fíkovým listem při tažení proti naší svobodě. Svobodě, jež musí zaručit podnikateli, který riskuje své peníze a energii, aby mohl o své investici rozhodovat. Svobodu, která nám umožní rozhodovat o tom, čím si budeme ničit naše zdraví, pokud jsme tak hloupí. Svobodu vzít nebo nevzít práci v prostředí, které zdraví neprospívá. Nebo bychom měli zakázat našim vojákům zahraniční mise, protože jsou zdraví a životu nebezpečné? Ne, oni vědí proč do toho jdou, jaká nebezpečí je tam i po návratu domů čekají. Ani automobilové závody či zápasy v boxu se nebudou trpět, protože by někdo mohl přijít k úrazu? O tom rozhodne nějaká teta v Bruselu a u nás se vždycky najde pár zmatených poslanců, kteří se toho chytnou, nemajíce jiné téma, jak zdůvodnit vlastní existenci. Jako ten, který chtěl ve jménu Krista léčit homosexualitu, o soudružce Semelové ani nemluvě.

Vraťme se ale na Vinohrady. Hostinský, nemůže dvorek zastřešit, protože pak se by se tam kouřit nemohlo, ale může použít například markýzu. Nikdo mu nemůže zakázat instalaci infra zářičů. Takže venku budou sedět kuřáci i nekuřáci i v zimě a to napříč politickým spektrem, kvůli kterému jsme se tam tehdy málem poprali.