Za pandemie byla v ČR porušována ústava, občanský zákoník i další zákony, aniž by to bylo v pandemickém zákonu i jinde vypořádáno. Soudci pak zřejmě zapomněli, že k našemu celk. právnímu rámci patří i mezinárod. úmluvy a judikatura štrasburského soudu. Stát před rozhodnutím o omezení základ. práv a svobod musí povinně uvážit možnost mírnější alternativy. Tou mírnější alternativou někdy může být i důsledný, ale krátký lockdown nebo měkký lockdown s doprovodnými opatřeními, ale rozhodně není v pořádku udělat halabala nedůsledný lockdown roztažený na tři čtvrtě roku s nesmyslnými zásahy do práv lidí.

Dobře to vyjádřil i izraelský autor Harari v publikaci 21 lekcí pro 21. století: západ. demokracie má své chyby, ale je stále lepší než cokoli jiného, dokládá to důkazy přesvědčivě. Švýcarské Centrum pro demokracii má výzkum. studii o chování 34 evropsk. zemí za pandemie: státy s lepší kvalitou demokracie (a s dodržováním principů právního státu) měly lepší výsledky (méně mrtvých aj.) při mírnějším zásahu do práv občanů. Např. Švýcarsko či skandinávské země versus Maďarsko či ČR. My jsme v té studii v některých ukazatelích přiřazeni např. k Srbsku, velmi pravdivé.

Tak prosím, začněme u ústavy a to namísto článků 5 a 6, které místo spolupráce prosazují vůli většiny (zřejmě důsledek vedoucí úlohy jedné strany?) viz text:

čl. 5

Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.

čl. 6

Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.

Navrhuji následující:

čl.5

Politickým systémem je parlamentní demokracie, reprezentovaná parlamentem. Zvolení poslanci vykonávají svůj mandát svobodně podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Sdružování a činnost politických stran na základě zákona je zaručena.

čl.6

Rozhodnutí obou komor parlamentu jsou přijímána svobodným hlasováním pod veřejnou kontrolou. Tajné hlasování upravuje jednací řád příslušné komory.

Návrh vychází z dlouhodobého sledování přenosů z poslanecké sněmovny.