Faktor Churchill

Faktor Churchill

Muž, který psal dějiny 

(Boris Johnson, česky Kniha Zlín, 2016, 452 stran)

Úvodem se autor ptá, jestli má vůbec smysl psát další knihu o Churchillovi, když už toho bylo napsáno tolik. Umíme si jistě představit kolik titulů existujících v angličtině u nás nevyšlo. Na tuhle otázku odpovídám, ANO. A na další otázku, jestli je pan Boris Johnson lepším spisovatelem, než politikem, odpovídám dvakrát ANO!

Je zřejmé, že Johnson udělal za nás tu mravenčí práci a všechny ty knihy o WSC prostudoval. Překládá čtenářům noblesní výběr toho nejzajímavějšího včetně svého vlastního výkladu známých faktů a událostí. Nezastírá, že je pro něj Winston největší osobností dějin dvacátého století a je zřejmé, že ho obdivuje. Ovšem ne nekriticky a nevybírá pouze ta svědectví, která se mu pro tento účel hodí. Píše jazykem vtipným, čtenář nebude mít ani chvilku pocit, že má v ruce učebnici.

Kniha bude bavit každého, kdo se zajímá o evropské dějiny minulého století a je jedno, jestli je jako Churchillolog začátečníkem, nebo pokročilým fandou.

Churchill si přál si v Británii takové uspořádání, ve kterém by „dobrotivé vyšší vrstvy pomáhaly tradicionalistickým a vděčným vrstvám pracujících“. Dnes to možná zní jako pohádka, ale o to napsal před více než sto lety, v roce 1902!

„Odpovědí na politické problémy státu je vznik velké středové strany, která bude na jedné straně oproštěná od zištné sobeckosti a bezcitnosti toryů a na druhé zase od slepého hladu radikálních mas. Je klíčové zůstat v principu konzervativcem, ale mít soucit liberála.“

Kdyby ho mocní tohoto světa tehdy poslechli a nekoupali se v šampaňském, zatímco se dělníci v Evropě i ve Spojeném království topili v bídě a v Rusku byl hladomor, tak neměl šanci ani Vladimír Iljič, ani kaprál Schickelgruber...

A jak je tomu dnes? Už jsme zapomněli, že nenažranost těch nejbohatší vždycky nakonec způsobí malér?