Dobře už bylo

Projeli jsme po delší době Německo od Baltu až skoro po švýcarskou hranici a poprvé jsme tam měli pocit, že dobře už bylo. Tedy, ono dobře ještě stále ještě je, ale mezi lidmi se šíří blbá nálada, jak říkával V.H. Sílí pocit, že sklenice už není poloplná, nýbrž poloprázdná. Ve skutečnosti je ale jen zbytečně velká.

Demontáž kapitalismu probíhá už léta na plné pecky. Volný trh je paralyzován regulacemi, dotacemi, výjimkami a úlevami. Maláčová hadr!

Navštívili jsme pět rodin z různých sociálních vrstev. S odstupem tří let se názor na přijímání imigrantů změnil téměř o 180 stupňů. Jde hlavně o bezpečnost - ženy se bojí chodit v noci samy a do některých čtvrtí raději nestrkat nos. Hlavně však jde o nerovnost tváří v tvář sociálnímu systému. Němci ztrácejí motivaci se snažit tvrdě pracovat, když vidí podmínky a výhody, které se nabízejí nepracujícím běžencům.

Překvapilo mě, že je stále ještě velkým tématem německé sjednocení. Žil jsem v domnění, že čas rány zahojil a spojené nádoby se po odstranění bariér postupně vyrovnaly. To je omyl. Nápadně silně je to cítit především v regionech sousedících s bývalým Honneckerovým rájem. I v tomto případě jde finálně o peníze, protože ten bohatší bratr si připadá jako pitomec, když stále platí, zatímco ten chudší není spokojen a stále si jen stěžuje. Kromě toho se ve starých spolkových zemích stydí za východoněmecké volební preference. Voliči díky trvalé nespokojenosti vyhledávají oba extrémy. Komunisty a Nácky. 

Všichni ekonomové a politologové tvrdí, že konjunktura, když nebudeme rovnou mluvit o hospodářském zázraku, je u konce a že přijdou spíše horší časy. Tím k té blbé náladě přes hlásnou troubu médií vydatně přispívají.

Změnil se i přístup obyčejných lidí k dodržování předpisů a zákonů. Dříve by nikdo nepřešel na červenou a nejel v místě omezené rychlosti jako blázen. Proč to všechno dodržovat, když dohled a disciplína neplatí pro každého? Ani v Německu nemají politiky, které by bylo možné považovat za pozitivní vzory pro mládež. I tady stát a města hospodaří pod psa, stačí se podívat na projekt nového letiště v Berlíně, nebo na mnohonásobně překročený rozpočet koncertní síně Elbphilharmonie v Hamburku, která stála ve finále 789 milionů € (cca 2 miliardy korun). U nás by pravděpodobně byla ještě dražší...

Německo je příkladem toho, jak je možné socialismem totálně zruinovat bohatou zemi pilných lidí. Jak je možné obyvatelstvo připravit o disciplínu a motivaci.

Strašně nerad to přiznávám, ale něco na tom kapitalismu bez přívlastků, jak to říkával vrchní ješita, je.