Čí je rozpočtový schodek?

Když se parta Kočičí pracky octila v opozici, tak se chová, jako kdyby dluhy nasekal někdo jiný. Třeba fialová vláda, která přišla na Nový rok ke snědenému krámu a bude mít velké potíže dát rozkulačené státní finance dohromady.

Narazil jsem na známého, který obhajoval hospodaření bývalé ministryně financí, ani se mi nechce zmínit její jméno, abych jí nedělal reklamu. Tohle jsem mu k tomu napsal:

Vládní menšina se opírala o pohodlný hlasovací stroj, ve kterém kromě poslanců politické divize Agrofertu, věrně spolupracovali také komunisti a socani. Takto vzniklá většina protlačila sněmovnou (přes marný odpor opozice) naprosto ničím nepodložený obrovský schodek ve výši pěti set miliard korun. To byl v podstatě (bianco) nevyplněný šek, stačilo doplnit účel a částku.

Premiér pak vypouštěl různé pátrací balonky a jeho PR nohsledi monitorovali reakce obyvatelstva. Pokud se dostavila pozitivní reakce, protože nabízený bonbónek u voličstva rezonoval, pak se na televizní kamery zmínil, že je třeba na to „najít“ prostředky. Po nutné teatrální prodlevě, oznámila ministryně pohádkářka, že na to prostředky „našla“ a sama sebe za to rovnou pochválila. Někdy se „našlo“ o něco méně, aby to vypadalo věrohodně a podtrhlo se tím, jak velké úsilí tomu musela věnovat. Všimněte si, že se nikdy nezmínila, že kvůli tomu musí škrtnout jiné původně plánované výdaje, což by byla musela učinit, pokud by ten původní rozpočet byl opravdu napjatý. To on samozřejmě nebyl vůbec, byla tam obrovská nevyspecifikovaná rezerva. Takže se prostředky takzvaně „našly“ a vydaly na dárek tu důchodcům, tu učitelům, tu zdravotníkům, tu se zrušila superhrubá mzda, tu se daly nesmyslné slevy na jízdném, česky řečeno se podplácely různé voličské skupiny, aby v příštích volbách opět volili hnutí, které vám slíbí naprosto cokoli, jen aby jim bylo líp! Nechlubili se samozřejmě tím, že si na to musel stát půjčit a už vůbec se neřeklo, že to nebude splácet zemědělsko-potravinářský moloch bývalého premiéra, nýbrž všichni občané. Takže si vlastně agent Bureš kupoval voliče za jejich vlastní peníze, respektive za peníze jejich dětí. 

Teď, když se tahle parta Kočičí pracky octila v opozici, tak se chová, jako kdyby dluhy nasekal někdo jiný. Třeba fialová vláda, která přišla na Nový rok ke snědenému krámu a bude mít velké potíže dát rozkulačené státní finance dohromady. Vůbec nechápu, proč na tuto rétoriku naskakují média, která velkouzenáři nepatří, nebo aspoň doufám, že nepatří, jako třeba ČT.

Výmluvy na neočekávané výdaje způsobené pandemií čínské chřipky nemohou obstát, protože jsme se od opozičních politiků, kteří si s tím dali tu práci, mohli dozvědět, že na tyto záležitosti byla vydána jen malá část rozhýřených prostředků.

Právě v tom je kouzlo demokracie, že levicoví populisté nezodpovědně rozházejí spoustu finančních prostředků, aby pak po volbách, ve kterých nezvítězí, státní kasu dávala dohromady liberální pravice, která je nucena zavádět nepopulární opatření, v důsledku čehož, jsou příště zase zvoleni populisté. Jenže tenhle karusel má jednu chybu: Proč tedy populisté nezůstali u vesla, když z vrtulníku rozhazovali bankovky?

Já doufám, že proto, že naši spoluobčané nejsou tak hloupí, aby věřili všem Prchalovým lžím a aby se nechali zavléct do autoritářského režimu, který už docela pěkně zapouštěl kořeny. Tak jako v Polsku a Maďarsku. I ten největší hlupák, který tráví život v hospodě tuší, že jednoho dne tenhle mejdan skončí a hostinský se dostaví s účtem.

Občas mi někdo napíše, že není ekonom a že tomu nerozumí. To neberu, jelikož zcela jistě hospodaří aspoň doma. Řekněme, že roční příjem rodiny je 500.000, ale ona se rozhodne, že jí to na všechny potřeby a tužby nestačí. Přičemž kvůli zakoupení nového nábytku není ochotna se vzdát například dovolené u moře. Musí mít oboje. Čili výdaje jsou vyšší než příjmy a rozdíl si tedy musí vypůjčit. A tu půjčku včetně mastných úroků bude také muset splatit. V případě státního rozpočtu o tom, co se za půjčené peníze koupí, rozhodovali politici vládní strany a my voliči jako ovce, přestože jsme s jejich politikou nesouhlasili a tuhle bandu nevolili, to budeme muset zaplatit a budeme mít absurdně vzato vztek na toho, kdo nás k tomu bude zodpovědně nutit.