Osvícený diktátor má určitou výhodu v tom, že zpravidla nemění každé 4 roky směr kormidla své vlády.

Naši premiéři ( pokud mají většinu v parlamentu ) se vlastně také chovají diktátorsky - jenže veřejnost má dojem, že se tak chovají díky vůli lidu. Tomu často nedochází, že nový diktátor je všechny před svým zvolením obelhal a podvedl.

No vidím že další co používá sousloví "Sofiina volba". Kdybyste věděl, oč se jedná, nikdy to pro účely svých kydů na blogu nepoužijete.

Etzler je tady v Cine mezi Ceskou komunitou znamy jako falesna petka. Proste oportunista hledajici senzace za kazdou cenu. Cina ma 1.4 miliardy obyvatel a blbce tady najdete stejne jako jinde. Pry byl Etzler (jeho slova) 23 nebo 26x v Cine zatcen. To je totalni blbost, zadna zeme cizince nezatkne vicekrat nez 2x. Po prvnim, nejvice po druhem ho totiz vyhosti. Takze kdyby alespon nekecal. 23x nebo 26x mu zkontrolovali doklady na policejsi stanici. To neni zatceni, ale zni to podstatne lepe, ze?

A na tu policejní stanici šel sám, dobrovolně, aby si doklady pro jistotu nechal zkontrolovat?

Byli tu takoví, např. Marie Terezie a Josef II.

Kromě toho hodně malých docela prosperujících evropských států má konstituční monarchii.

Žel, v naší vlasti se jeden osvícený vyskytne tak jednou za 1000 let.

Zdravím Vás. Nezbývá, než nechat společnosti přirozený vývoj. Je dán zákonitostmi, které neovlivníme. Je možno ovlivnit kvalitu odpovědných politiků. Jak? Donutit je k zodpovědnému jednání. Příklad? Jmenování ministrů. Předseda koaliční strany si vybere toho, kdo se mu hodí, bez ohledu na odbornost. Předseda vlády výběr akceptuje, je to podle dohody. Prezident jmenuje, je to věc předsedy vlády. 4 x selhání politiků. Vybraný adept má sám posoudit, zda je pro funkci vhodný. Předseda strany má vybrat nejvhodnějšího pro resort a ne pro sebe či stranu. Premiér odpovídá za vládu, potřebuje schopného. Prezident má poslední slovo, je mu to jedno? On je hlavou státu. Tohle schéma se opakuje. Nám voličům to nevadí. Naše selhání.

Já bych teda to diktátorství s dovolením vzal.

Nemůžu být horší než současná vláda - a to ani omylem !!!!

O osvíceném diktátorovi čítávám na těchto diskusích, ale slýchávám třeba i tak, že jedu vlakem, se mnou dva lidi, kteří se evidentně navzájem znají, ale já je neznám, a slyším, co si povídají.

Avšak: Jak takového osvéceného diktátora vybereme? Jak určíme, kdo by jím měl být?

Hlavou státu se lidé stávali čtyřmi způsoby:

1) Dědičností funkce. Ale po úspěšném Karlu IV. třeba jeho syn Václav IV. měl do nějaké osvícenosti hodně daleko. Rovněž po docela úspěšném Boleslavu II. Pobožném jeho synové Boleslav III. Ryšavý, Jaromír a Oldřich - to byla hrůza!!!

2) Volba omezenou skupinou volitelů. Ale takhle byli voleni třeba císaři Svaté říše římské, papeži a třeba i generální tajemníci Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu nebo jeho satelitů. Brežněv, Jakeš a další soudruzi. Komentáře jistě netřeba.

3) Všelidová volba (za kterou lze považovat i nepřímou volbu parlamenty, které byly zvoleny ve všeobecných volbách, nebo podobně zvolenými voliteli jako v USA). To už tady máme nyní a asi se nenajde ani jeden člověk, kterému by se zamlouvali všechni tři takto zvolení čeští prezidenti.

4) Státním převratem. Tady už asi vůbec nemusím žádný komentář připojovat. Jediné jméno hovoří za vše: Benito Mussolini.

Je naivní si myslet, že při výběru osvíceného diktátora by se vlivné politické síly nedohadovaly na kompromisech, jako když do čela KSČ byl zvolen nepříliš schopný a onepříliš osvícený Alexander Dubček jenom proto, že vadil nejméně ze všech. A je naivní si myslet, že i kdybychom nějakou takovou osobu našli a tu moc ji svěřili, že by ji všichni potom respektovali a že by jí potom nikdo neházel klacky pod nohy.

Jakékoli úvahy o osvíceném diktátoróvi váznou na první otázce, jak takovou osobu zvolíme, a na druhé otázce, jak zajistíme, aby ji všichni respektovali. Nikdo, kdo tuhle myšlenku psal nebo říkal, když jsem se potom takových lidí zeptal, zda mi dovolí vstoupit do jejich diskuse, přestože se neznáme, mi na a tyhle dvě otázky nikdy nedokázal odpovědět.

Zapomnel jsi na ustavni monarchii, kde panovnik je nad politikou ale take je tou politikou krocen. Druhy zezhora je ministersky predseda, take omezovan jednak ustavou a jednak jeho kabinetem.