Arogance moci

Jak je možné, že jedeme kilometry podél uzavírky a nepotkáme jediného pracovníka? Výmluvy tiskových mluvčích, že jde o technologické přestávky jsou jen čirou arogancí. Jak to, že to jde v jiných zemích?

Stát se k řidičům nechová jako k daňovým poplatníkům, kteří jej vlastně placením daní živí. Nestará se o jejich komfort, právě naopak: zvysoka na ně kašle!

1. V době, kdy prakticky každý řidič vlastní telefon vybavený lepším či horším fotoaparátem, jsou účastníci nehody nuceni čekat na příjezd policie a to i v případě, že nikdo nebyl zraněn. Do té doby nesmí pohnout s vozidly, čímž se naprosto zbytečně tvoří kolony. Ani po příjezdu policistů to není lepší. Nikdo nepospíchá, sepisují se papíry a kolony se prodlužují. Proč nemohou policisté sprejem označit pozice vozidel a  o k a m ž i tě  dovolit přesunutí vozidel ke straně? Proč jeden z nich neřídí dopravu tak, aby se kolony co nejdříve daly do pohybu? Odpověď je: protože je jim to úplně jedno. Čas a nervy řidičů je naprosto nezajímají. Argument, že je nutno nehodu řádně vyšetřit, neobstojí, protože to je možno udělat i po odstranění vozidel ze silnice.
2. Zakázky na opravy silnic, mostů a jiných dopravních staveb se, alespoň doufám, soutěží podle kritérií cena-kvalita-čas. Navrhuji to poslední kritérium rozšířit na minimální omezení provozu pouze po nezbytně dlouhou dobu. V současné době projektanta nebo plánovače harmonogramu vůbec nezajímá na jak dlouho a jak bolestivě omezí provoz. Třísměnný provoz včetně práce v noci bude asi mít negativní vliv na cenu zakázky, ale jaká je cena času a nervů řidičů? Viděli jsme v Paříži, jak oprava jednoho bloku ulice začala ve 23:00 a končila ráno v 5:00, takže řidiči druhý den ráno mohli spěchat za svými záležitostmi naprosto bez omezení. A další noc se dělal vedlejší blok. Řada možných opatření vliv na cenu nemá žádný, nebo minimální. Jak je možné, že ve zúžení nejsou v pátek odpoledne kužely umístěné tak, aby dva pruhy vedly z města, jeden zpět a v neděli odpoledne obráceně? Kolik stojí ti dva pracovníci, kteří je přemístí?

Jak je možné, že jsou uzavírky tak dlouhé, že firma ani není schopna pracovat na celé jejich délce? Jak je možné, že jedeme kilometry podél uzavírky a nepotkáme jediného pracovníka? Výmluvy tiskových mluvčích, že jde o technologické přestávky jsou jen čirou arogancí. Když je „vysoutěžena“ cena zakázky, tak obsahuje také platby za uzavírky, takže stát či město za ně platí sám sobě a dodavatele jejich délka vůbec netrápí.

Vždyť třetí směna by jen zvýšila vytíženost strojů. Možná je problém sehnat patřičné pracovní síly, ale to je všechno jen otázka správného odměňování. Pokud se bude kritérium minimálního omezení provozu vztahovat na všechny soutěžící firmy, nebude mezi nimi tvořit nerovné konkurenční prostředí. Jak to, že to jde v jiných zemích?