V zásadě až na několik detailů souhlas, mám k francouzským filmům podobně kladný vztah, aniž bych si o to méně vážil tvorby odjinud. A. Delon byl i můj velký idol (cenil jsem ho výš než Belmonda), nicméně mám takovou zásadu: tito velikáni mě zajímají pouze jako herci, snažím se o to, jak jen to jde, aby informace o jejich privátní životě šly mimo mě. V opačném případě člověk rychle ztrácí iluze (obvykle). A filmové umění je přece založeno z velké části na iluzi...

Fr. filmy byly vždy ,,jedlé", některé i s dobrým ,,podtextem". Namátkou např. ,,Můj strýček", ,,Zákon je zákon", ,,Kráva a zajatec", etc.