Jakubov je vesnicí, ležící v půli cesty mezi Znojmem a Jihlavou. Žije zde na šest set obyvatel. Náš příběh začíná zhruba před deseti lety. Tehdy se do staršího domku nastěhoval muž, který byl přímo ztělesněním kontroverze - jeho výrazné, ušlechtilé jméno ostře odporovalo charismatu, rovněž výraznému, které vyzařovala osobnost.
Není to jediný paradox. Dům, do kterého se pan (říkejme mu N) nastěhoval, jako by sám byl prokletý. Krátce předtím zde žil místní permanentě chemicky znevýhodněný člověk, tedy těžký alkoholik, který doma často hostil podobně smýšlející přátele. Toto sdílené přátelské soužití se mu stalo osudným, když po jedné obzvláště bouřlivé noci nedožil rána. Událost byla kvalifikována jako vražda.
Pan N rozhodně proslulosti svého nového sídla nijak neubral, spíše naopak. Každého, kdo kolem jeho domu byť jen projel autem, muselo něco upoutat. Otevřenému dvoru ohrazenému drátěným plotem a plnému bujné žahavé vegetace vévodila obydlená maringotka tak trochu připomínající Vláčilův Hadí jed. O zeď sousedního domu byl opřený velký dřevěný kříž. Kdo měl štěstí, mohl slyšet o večerech hlasitou hudbu vycházející z hlubin porostu.
Aby bylo učiněno zadost čtenářově spekulacím, pan N skutečně trpěl psychickou újmou a často trávil delší období v k tomu určené léčebně. Systém však usoudil, že postižení pana N není natolik vážné, aby jeho hospitalizace měla být trvalou. A tak měl pan N dost příležitostí dále zhodnocovat své sídlo (například artefakty z autovrakovišť), nebo psát stížnosti starostovi i institucím vyšším. Mohl si rovněž koupit plynovou pistoli, kterou úspěšně zkoušel na lidech, o kterých měl pocit, že jej ohrožují. Svým sousedům vnesl do jejich životů nový rozměr a zároveň šanci stát se pacienty stejného ústavu jako on sám. To samozřejmě systému nevadilo, neboť každý občan je přece svobodný a na drobné nesrovnalosti je tu policie, která byla častým a vlastně jediným hostem pana N.
Pan N. často jezdil do nedalekých Moravských Budějovic, občas oděn jen do základního oděvu, kdovíkdy prošlého pracím procesem. I zde se brzy stal slavným, nicméně zaměstnanci nejrůznějších služeb jej rádi neviděli, protože pan N. se uměl prosadit až příliš, dokázal obvinit kohokoli z čehokoli.
Takové drobnosti systému nevadily. To je život. Co se však nestalo, jednoho dne se pan N. rozlítil na souseda do takové míry, že místo plynové pistole použil nože. Jestli těžce zraněný soused přežije, zatím nevíme. Jisté však je, že tentokrát již pan N. sítem systému neprojde. Takže je vlastně všechno v pořádku. Nebo snad ne?
Originál článku na http://deomnibus.blogspot.com/2011/11/uslechtila-zvracenost.html
