- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
A ještě něco. Dle mne, nenahlížet na svůj způsob myšlení a konání bez špetky "zdravého" strachu je znakem buď duševní nezralosti anebo nemoci.
A ještě bych potřeboval vysvětlit, co je to to kritické myšlení.
Přemýšlíte po svém. A to se ve stádu trestá.
Přemýšlí nejen po svém, ale někdy i iracionálně. :)
Děkuji, Ondřeji, za skvělou úvahu. Když čtu většinu příspěvků ve zdejších diskusích (včetně té pod tímto Tvým blogem), říkám si, cože to jsou ty hodnoty, za které tolik bojujeme, které chceme zachovat neponičené a cože z nás všech, tedy naší lidskosti, zbyde, až tohle všechno skončí.
Tak pokud se mě týká, tak se nemám čeho bát.
Bát se sám sebe? Zkusil jste se s tímto typem strachu svěřit odbornému lékaři?
Když se podíváte do minulosti na nějakou globální katastrofu, způsobenou člověkem (tedy ne jedním, ale mnoha lidmi), nemyslíte, že kdyby tito viníci či spoluviníci včas dokázali nahlédnout na možné hrůzy, které svým jednáním mohou způsobit, že by jim strach nezabránil pokračovat v nastoupené cestě?
Lidé se pravdy nebojí, To jen někdo tu pravdu bagatelizuje.
Jako všichni sluníčkáři a pravdoláskaři, tak i Vy se zmůžete pouze na krasořečnické fráze, ale nic konkrétního napsat neumíte.