Zbrojení je nutnost. Mír bez boje nezískáme. Alternativou je okupace.

Ve spolčenosti jsou dva rozdělené tábory, které mají stejný cíl - mír, ale uznávají rozdílnou cestu, jak toho dosáhnout. Ta trnitější je paradoxně tou lepší.

Appeasement neboli politika ústupku

Politika ústupku byla velmi populární před druhou světovou válkou. Když pomineme fakt, jako to nakonec tenkrát dopadlo, není to myšlenka úplně k zahození. Vhodná je pro případy, kdy cena obrany je nepřiměřeně vyšší, než ztráta nebo důsledky ústupku. Klasický příkladem je vzdání se peněžky ve prospěch ozbrojeného agresora. Dát peněženku je výhodnější, než riskovat podříznutí.

Problém této strategie je, že sama o sobě nijak neomezuje agresora. Když nezavoláte policii nebo nevyužijete situace, kdy se útočník obrací zády k vám, tak recidivista nemá vůbec důvod svůj čin neopakovat nebo dokonce nenárokovat si víc.

To je i případ Ruska. Podněstří, Gruzie, Krym... ustopili jsme a doufali, že to Rusku stačí. Ale co jsme udělali proto, aby agresor svůj čin neopakoval? No nic, armádu jsme oslabili a stalo se z ní sprosté slovo a zbytečnost. Obranu jsme přejmenovali na válkychtivost. Místo odstrašení jsme ze sebe udělali cíl a umožnili napadení Ukrajiny.

Výhody:

- dočasná strategie pro ochranu zdraví a života

- nevyžaduje investice do armády

- vhodné jako strategický ústupek s nutnou protiakcí

Nevýhody:

- sama o sobě nijak neomezuje agresora

- nezaručí bezpečnost

- zvyšuje nároky agresora

- vede k šikaně a autoritářství → k omezování svobody a práv

- vede k invazi a okupaci

- nezaručuje mír

- branná povinnost - odvody do armády agresora

NATO neboli politika odstrašení

Politika odstrašení jde cestou prevence. Bránit se je naše právo. Na tom je založena NATO. Vyžaduje silnou armádu a hlavně ochotu a odhodlání se bránit. V našich končinách je velmi nepopulární a často spojována s komunistickým režimem, s brannou výchovou, vojnou a neustálým strachem z jaderné války.

Výhody:

- odstrašuje agresory – je lepší zárukou míru než ústupky

- zvyšuje odolnost a obranyschopnost

- zaručuje svobodu a práva občanů

- omezuje agresora

- v případě eskalace konfliktu může zastavit agresora

Nevýhody:

- ochota bránit se znamená ochotu riskovat zdraví a život

- vyšší investice do armády

- vyšší investice do vzdělání

- branná povinnost – odvody do armády obránce

Jít cestou odstrašení a obrany je rozhodně těžší, vyžaduje to nějakou aktivitu a činit nepopulární kroky, které mohou vést ke střetu s agresorem. Dodat munici napadenému státu, byť není součástí EU nebo NATO, a ukázat, že to jen tak nenecháme, je určitě lepší, než čekat, až si agresor přijde pro nás.

O tom, jak reálné je napadení EU a států NATO jsem psal zde. Zkráceně – lze k tomu využít členské státy NATO, jakými je Maďarsko a Slovensko. Maďarsko se nijak netají touhou získat území sousedů. Slovensko navazuje přátelské chování s agresorem a okupantem – Ruskem. Státy EU a NATO je proto vnímají jako hrozbu a přestali sdílet citlivé informace. Ruská propaganda vnímá Fica a Orbána nadmíru pozitivně.

Situace je vážná

Rusko nám nedává žádné záruky bezpečnosti. Nebojí se u nás vraždit, ničit sklady a útočit v kyberprostoru, nebojí se štvát obyvatelstvo proti sobě a profitovat z toho. To, co se stalo v Gruzií, na Krymu nebo ve zbytku Ukrajiny se může stát i u nás a děje se to i u nás a u našich sousedů – Maďarsko a Slovensko prakticky podlehlo ruskému vlivu a výsledný stav je katastrofální pro tamní demokracii, právní stát, media a pro běžné občany.

Cílem informační části války je informační chaos, totální neschopnost občanů posoudit co je realita – rezignace na fakta, rozhodování se na základě dojmů a emocí (nejčastěji strachu a vzteku). Výsledkem je ztráta demokracie a právního státu – postupné nastolení autoritářské vlády.

Malý přehled toho, kam až to vede:

- Orbán se snaží vyvolat nepokoje maďarské menšiny na Slovensku

- Maďarsko omilostnilo teroristu útočícího na opoziční politiky a LGBT

- Orbán propustil stovky převaděčů nelegálních migrantů pár měsíců před slovenskými volbami

- Orbán a média nakloněná Fidesz propagují Velké Maďarsko – touhu okupovat území sousedních států

- Orbán obviňuje Západ z vlastních tužeb okupovat druhé – projekce vlastních prokázaných tužeb okupovat sousední státy

- Fico popírá válku v Kyjevě v době ruského raketového útoku

- Slovenský zmocněnec vlády popírá existenci pandemie covidu

- Slovenský prezident Pellegrini má za poradce konspiračního teoretika

- Placatá Země na Slovensku – ředitel Ficovo televize je ztělesněním informačního chaosu a popírání faktů – tolik příznačné pro slovenskou vládu.

Je to i naše věc?

Jednoznačně ano, jak vidíme na Maďarsku a Slovensku. Rusko na nás útočí pomocí manipulací, šířením lží a konspiračních teorií. Rozděluje společnost, nedůvěru v instituce jako jsou soudy, policie, politici, zdravotnictví a sociální systém. Výsledkem je toxická a autoritářská vláda a postupná likvidace demokracie a práva.

Další známou akcí Ruska proti nám byl útok na energie a energetické vydírání. Je bezpečně prokázáno, že Rusko záměrně snížilo dodávky plynu pár měsíců invazí (2021) na Ukrajinu. Vytvořilo si tak prostor pro vydírání a navíc tím chtělo snížit ochotu pomoci napadené Ukrajině. Což se i podařilo. Energie a „peníze pro Čechy“ nebo peníze na stavbu silnic, než na obranu, jsou hlavním tématem některých politických stran a hnutí. Tyto strany také hlásají ústupky ruskému vydírání ropou/plynem.

Rusko se nebálo sabotáží dlouho před válkou na Ukrajině.Agenti GRU jednoznačně prokázaně zavraždili dva Čechy a zničili sklad munice ve Vrběticích. Za své chování obdrželi vyznamenání. Tito agenti jsou spojováni i otravou Julie a Sergeje Skripalových. Dopouští se i najímání cizinců s kriminální minulostí na špinavou práci.

Nebezpečí je reálně a o osudu rozhoduje naše ochota se bránit a hájit demokratické hodnoty. Ve volbách je nutné volit demokratické strany a odsoudit populisty.

Rozděl a panuj – vaše hádky, jejich prospěch

Lidem, kteří se hádají, se lépe vládne, je snazší si je podmanit, je snazší je okupovat. Jaké slabiny má naše společnost, jaká třecí pole? Senioři vs mladí, konzervativci vs progresivisté, ženy vs muži, menšiny vs většina, migranti vs občané, zastánci ústupků vs zastánci obrany.

Je jasné, že zastánce ústupků budeme brát, jako zastánce agresora/invaze. A je jasné, že zastánce obrany budeme brát, jako zastánce války. Přitom většina těchto lidí nic z toho nechce. Za touhou ustoupit stojí strach o vlastní život nebo o život příbuzných, za touhou bojovat stojí úplně to stejné – rodina a přátelé, ale i zachování svobody, demokracie a práv – za to má cenu bojovat, nemyslíte?

Agresor to ví, vědí to i populisté, kteří na tom chtějí získat volební zisky. Šířit strach z války je jednoduší, než hájit obranu. Šířit strach z nelegální migrace je snazší, než přijít s řešením v podobě migračního paktu a být solidární. Podplácet seniory nekonečnými valorizacemi penzí je snazší, než přijít s důchodovou reformou.

Nemyslím si, že všechna populistická hnutí jsou vyloženě pro ruskou invazi – jejich chování ale Rusku reálně pomáhá a to je podstatné. Populisté zneužívají situace a poškozují důvěru v instituce a naší obranyschopnost, štvou občany proti sobě. To je strašně nezodpovědné a nebezpečné. Díky tomu jsou rozdíly mezi pátou kolonou a demagogickými populisty minimální – v podstatě žádné. Populismus vede k erozi demokracie a právního státu – k autoritářství a despocii.

Závěr

Já osobně jsem zastáncem prevence/obrany. Nedokážu si představit, že bych nechal diktátora okupovat naši zem, nedokážu si představit, že bych zahodil všechno jen kvůli tomu, abych si zachránil krk. Život v totalitní kleci, není život. Nechci žít ve strachu, že „vypadnu z okna“, že zločinci budou těmi, kteří vymáhají zákon. Nemohu zahodit svou budoucnost nebo budoucnost lidí, které mám rád. Nechci opakovat historii a nechci ji zažít na vlastní kůži. Raději podpořím Ukrajinu a zastavím agresora ještě dřív, než dojde k nám.

Pokud se vám článek líbí, prosím, sdílejte ho!

Děkuji!

Holubice míru brání své mladé před agresivním trolem – autor promptu pro DALL-E je autorem článku